JOSEF ČAPEK


TISKOVÁ INFORMACE



"Nejsem pozorovatel, jsem účastník".   J.Č.

Homo cubisticus a dětské srdce



Známe ho jako karikaturistu, ilustrátora, grafika, malíře, básníka, esejistu, prozaika, zahradníka. A přitom začal v Úpici jako tkadlec, montér a zámečník, který si "nepředstavoval malování obrazů jako práci mnohem lehčí a blaženější, než je smontování tkalcovského stroje a tkaní cvilinku".
V 1911 se Josef Čapek (1887-1945) přes Španělsko vrací z téměř ročního pobytu v Paříži, kde jako jeden z prvních navázal kontakty s pařížským uměleckým světem a přivezl poznatky o Apollinairovu volném verši i o principech Braqueova a Picassova kubismu. Nikdy ovšem vynálezce kubismu nenavštívil, nesetkal se dokonce ani s českými kubistickými umělci, kteří pobývali ve Francii ve stejné době (Coubine, Filla, Gutfreund, Justitz, Kupka). 

Po rozchodu se Skupinou výtvarných umělců Mánes zůstává stranou zájmu. Do 1917, kdy mu progresivní berlínský časopis Die Aktion věnoval zvláštní číslo, neprodal v Čechách jediný obraz (dnes se jeho olej nesežene pod milión korun). Na konci války už tiskne grafiky doma, stává se jedním z Tvrdošíjných, publikuje v Červnu a v Musaionu. 


Později se distancoval od dogmat kubismu, proto mu názorová skupina okolo Kramáře a Filly nemohla přijít na jméno. Není náhodou, že ve velmi populární melantrišské edici monografií Prameny, sbírka dobrého umění, se Čapek dostal na řadu až jako šestnáctý (edici řídil Emil Filla). Řád kubismu se mu zdá příliš sešněrovaný, zavazující; začíná ho přetvářet do polohy lidového až něžného či dětského tvaru. Byl sběratelem nejskromnějšího umění a uměl se obdivovat všemu, čemu se diví jen děti. Právě dětský pohled vedl Čapka k vrcholným dílům.

V grafických technikách byl Josef Čapek samoukem, protože na Uměleckoprůmyslové škole žádnou výuku nedostal. Zajímá ho figura a z figury hlava; nevěstky, žebračky, prodavači kohoutků, pijáci, harmonikáři, námořníci, matky s dětmi. Jednoduchým vrypem do linolea nebo tahem štětce po litografickém kameni stylizoval svůj rukopis, který je rozeznatelný ode všech před ním a po něm. Převážná část Čapkovy grafiky tvoří knižní linorytové ilustrace včetně obálek a časopisecké kresby. Raritní volné listy existují především v souborech a jsou dnes prakticky nedostupné.


Josef Čapek prošel Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen, poslední stopy mizí v Bergen-Belsenu v dubnu 1945. Z jeho koncentráčnických kreseb na kouscích toaletního papíru mrazí. Dostal do vínku pouhé tři tvůrčí desítky let a přesto žil mnohostranný a bohatý život.


                                                     Dr.Vilém Stránský
                                                     Praha, srpen 2004


 

 

 

Životopis

s přihlédnutím ke grafickému dílu

1887
1901-3
1903-4
1904-10



1907
1908
1910

1912
1915
1917

1918


1919


1921
1922
1923
1924

1926

1929

1932
1933
1937
1938

1938-9
1939


1945
- 23.3. narozen v rodině lékaře a dcery mlynáře v Hronově
- žákem odborné tkalcovské školy ve Vrchlabí
- pracuje jako dělník v úpické tkalcovně F.M.Oberländera
- studuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u J. Preislera a L. Šalouna
Během studia na Uměleckoprůymslové škole v Praze se Čapek ve škole 
s grafikou nesetkal, vzdělání si později doplnil při soukromých studiích 
u J.C. Vondrouše. 
- přesídlení rodiny MUDr. Čapka z Úpice do Prahy (Říční 11)
- nejstarší dochované grafické práce Josefa Čapka
- začíná přispívat do časopisů Lumír a Přehled, v říjnu odjíždí přes 
Německo do Paříže, v březnu 1911 za ním přijíždí i bratr Karel
- stává se členem SVU Mánes a redaktorem časopisu Volné směry
- tvoří první práci v oboru knižní grafiky (Bohyně, světice, ženy)
- vychází zvláštní Čapkovo číslo berlínského časopisu Die Aktion 
obsahující původní otisky jeho linořezů
- stává se členem skupiny Tvrdošíjní v Praze, na její 1. výstavě se účastní 
31 pracemi (oleje, kresby, grafika), vychází album deseti grafických listů 
Josefa Čapka
- 3. 5. uzavírá sňatek s Jarmilou Pospíšilovou, do r.1923 bydlí v Říční ulici, 
v časopisu Červen vychází linořezový doprovod Apollinairovy básně 
Pásmo. Vychází i druhé grafické album Osmero linoleí.
- vstupuje do pražské redakce Lidových novin, kde působí až do r. 1939
- ilustruje původnímí linořezy knihu Bohuslava Reynka-Rybí šupiny
- narození dcery Aleny (1923-1971)
- samostatná výstava výtvarných prací v pražském Rudolfinu (oleje, kresby, 
grafické listy)
- vychází kniha G. Apollinaira Kacíř a spol. s přílohou původních otisků 
linořezů
- vychází poprvné kniha Povídání o pejskovi a kočičce s přílohou vlastních
litografií
- vychází kniha Devatero pohádek s přílohou litografických kreseb
- počátek pozdního období tvorby munchovsky expresívního stylu
- kreslí pro Lidové noviny cyklus karikatur Diktátorské boty
- kreslí politickou kresbu s názvem Opuštěna, oloupena a nezlomena, jako 
protest proti Mnichovské dohodě
- tvoří několik set kreseb a obrazů k cyklům Oheň a Touha
- 1.9. zatčen v Želivě, 9.9. odvezen do koncetračního tábora v Dachau, 
později do Buchenwaldu. Na podzim udělena cena porotou Umělecké 
besedy vězněnému Čapkovi.
- 25.2. odvezen do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu, 4.4. poslední 
věrohodná zpráva, že Josef Čapek žil, 25.4. se podařilo britským 
jednotkám zavést evidenci nově zemřelých - jméno Josef Čapek však 
neobsahuje ...