ELZBIETA GROSSEOVÁ




Akademická sochařka Elzbieta Grosseová se narodila ve Varšavě. Základní a střední školu absolvovala v Praze. V roce 1960 se vrátila do Varšavy studovat na Akademii krásných umění, kterou absolvovala na katedře sochařství u profesora Strynkiewicze
v roce 1966. Po studiu se zabývala kovovou plastikou. Její tehdejší práce jsou instalovány v několika zastupitelských úřadech Polské republiky, v centru Varšavy na třídě Marchlewskiego a v areálu OSN v New Yorku. Po návratu do Prahy v roce 1973 se věnuje keramice.

Zásadním přelomovým mezníkem se pro autorku stává rok 1991, kdy se zcela osvobozuje od dosavadního stylu a charakteru své keramické tvorby a veškerou energii věnuje osobitému ztvárnění sochařských objektů, které se staly pro Elzbietu Grosseovou vyjádřením vlastníh vnitřního světa, větší volnosti a svobody. Jak sama říká: “Shazuji pouta strachu a ostychu před sebou”.


Elzbieta Grosseová realizovala samostatné výstavy v Praze, Bratislavě, Českém Krumlově,
New Yorku, Klagenfurtu a Linci (Rakousko), Cassis (Francie), Houtave (Belgie), ve Walbrzychu (Polsko), Mnichově a mnoho společných výstav v dalších českých
a evropských městech.


Zatím poslední samostatná výstava se uskutečnila ve švédském Stockholmu na jaře 1999.
Její díla jsou vystavena v muzeích a galeriích v Praze, Brně, Plzni, Českém Krumlově, Boleslawci, Wroclavi, Kecskemétu, Frankfurtu a.M, Stuttgartu, Faenze, Cassis, Sheppartonu a kanadském Waterloo.

V současné době, od července do září 1999, je Elzbieta Grosseová na pracovním pobytu v Shigaraki Ceramic Cultural Park v Japonsku.

Díla vystavená v chrudimské galerii ART jsou výsledkem práce posledních pěti let
a dokumentují kvalitu české keramické a sochařské školy v evropském kontextu.