IGOR KITZBERGER

(tisková infornace k výstavě)

Herecká společnost

Výstava bronzových kovaných soch - magický svět harlekýnů, herců a starých mýtů

Galerie ART Chrudim
Resslovo náměstí 135
537 01  Chrudim
www.galerieart.cz
e-mail: galerie@chrudim.cz
tel: 469 622 436
mobil: 603 263 136

Vernisáž za účasti autora - sobota 5. dubna od 15 hodin

Výstav potrvá od 5. dubna do 15. května 2003


Igor Kitzberger se narodil 24. 5. 1963.

Rozhodnutí, stát se sochařem, se zrodilo v dílně jeho otce, uměleckého kováře.

V letech 1978 - 1982 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecký kovář.

V letech 1984 - 1990 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, obor sochařství.

Od roku 1990 realizuje ve své dílně plastiky z bronzu a oceli.


 

Magický svět sochaře Igora Kitzbergera 

Text: BOHDANA RYWIKOVÁ 

Zeptáte-li se v Rožnově pod Radhoštěm na cestu ke Kitzbergerovým, ti starší vás nejspíš pošlou za panem Václavem Kitzbergerem, uměleckým kovářem, který v Rožnově povznesl pověst tohoto řemesla hodně vysoko. Jeho syn, dnes devětatřicetiletý akademický sochař Igor Kitzberger, ale nepřevzal otcovskou dílnu. Usadil se o kousek dál, na rožnovském předměstí v Tylovicích, kde spolu se svou ženou, architektkou Ingrid a třemi syny sdílí nevelký, ale útulný dům, k němuž přiléhá rozlehlý sochařský ateliér a ukázkově krásná zahrada - dílo paní domu. 

Umění se tady zabydlelo v různých podobách. I když dorůstající synové Kristian, Sebastian a Florian zatím holdují spíš sportu, rodiče pozvolna formují jejich estetické vnímání vším, co děti obklopuje: doma i při hrách na zahradě. Té samozřejmě dominují tátovy kovové plastiky, jež na pečlivě udržovaném trávníku podstupují "zkoušku času", o kus dál království dětských her - dřevěný hrad, který, jak Igor Kitzberger pyšně podotýká, "...vyrostl na zahradě jako první." Od jeho absolutoria na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde studoval u profesora Jána Kulicha figurální a reliéfní sochařství, uplynulo už víc než dvanáct let. Za tu dobu umělec prošel cennou zahraniční zkušeností během stipendijních pobytů v italské Perugii a v Benátkách a postupně si vybudoval pozici uznávaného tvůrce. Jeho díla jsou dnes předmětem trvalého zájmu jak galeristů, tak sběratelů umění daleko za hranicemi rodné Moravy. Patří k těm několika výjimečným sochařským osobnostem, které pracují výhradně v kovu. U Igora Kitzbergera se navíc sochařské umění snoubí s rodovou kovářskou tradicí, takže převážná většina jeho kovových skulptur vzniká kombinací různých sochařských a kovářských postupů i technologií. Jejichž výsledkem jsou jedinečné, expresivně pojímané bronzové nebo ocelové plastiky, v nichž dominuje lidská figura. Své práce vystavuje přirozeným nebo uměle vyvolaným chemickým vlivům a po složitém procesu povrchových úprav dosahuje působivého efektu, který dotváří vnitřní podstatu každého díla. Nacházíme na nich zářivé zlato, patinu jedovaté zeleně i tyrkysové modři nebo valéry stříbra. 

Kitzbergerovým velkým tématem je fascinující osobnost velkého renesančního myslitele, filozofa, spisovatele i pedagoga Jana Ámose Komenského. Jeho sochu měl vytvořit na základě zadání závěrečné diplomové práce ještě na bratislavských studiích. Od počátku se chtěl oprostit od generacemi pěstované povinné úcty vůči Velkému Učiteli, aby na něj mohl pohlížet i z té druhé - lidštější stránky. Hodně mu pomohlo setkání s velkým nadšencem Komenského, pozdějším ředitelem Komenského muzea v Přerově, Františkem Hýblem, který mu otevřel oči a pomohl najít cestu, jak obtížné téma uchopit. "Pak jsem dal za pravdu profesoru Kulichovi, který mi říkával: Veď to nie je cár, ale pedagóg..." Nakonec se tato velká historická postava Igorovi Kitzbergerovi doslova "zadrápla" pod kůži. Vytvořil pamětní medaile s Komenského portrétem, v roce 1992 byla slavnostně odhalena pamětní deska a o čtyři roky později také bronzová skulptura sedícího Komenského v německé Postupimi - Nowowesi, kterou si objednali potomci českých exulantů. Replika této sochy rovněž v bronzu dnes zdobí také atrium renesančního domu na Horním náměstí v Přerově. Motiv Komenského uplatnil Igor Kitzbergr i při realizaci pozlacených insignií pro Rektorát Ostravské univerzity, sestávajících z rektorského řetězu, jablka a žezla s žehnajícím Orantem, a stříbrných děkanských insignií pro filozofickou fakultu téže univerzity. V tomto případě dominuje žezlu stylizovaná postava J. A. Komenského. Jeho spis Labyrint světa pak Igora Kitzbergera inspiroval i ve volné sochařské tvorbě. Právě z tohoto podnětu vznikl později cyklus Divná potvorství. 

"Jeho práce mají v sobě kus zvláštní mýtické zvěsti, neklid vzpomínky, již už nedovedeme zařadit, dotek tušení, jehož smysl nerozluštíme, ale jež nás přesto stále znepokojuje a probouzí naši zvědavou radost a údiv," napsal kdysi výstižně jeden kritik o Kitzbergerově tvorbě. Ať už sochař vytváří drobné, téměř šperkařsky pojaté komorní práce nebo rozměrné plastiky, vždy jsou výsledkem dlouhého přemýšlivého tvůrčího procesu. Jak složitá je to cesta, dokládají četné studie, rozpracované i dokončené sochy v jeho ateliéru, který se místy podobá tajemné alchymistově dílně. Obklopuje nás zde svět podivuhodné umělcovy fantazie, z níž se rodí všechny ty úžasné figury ze světa divadla - komedie dell´arte, hudby, tance a "veškerenstva věcí" až kamsi k hranici živočišné říše, podobné jakýmsi podivným monstrům, která v sobě nesou i něco z umělcových obav o příští osudy lidstva. 

Vzdálenost od velkých kulturních center může být pro umělce na jedné straně poněkud nevýhodná, ale na straně druhé umožňuje mnohem větší odstup a snad i větší míru tvůrčí svobody, nepodléhající komerčním tlakům. Igor Kitzberger, který se zarputilostí pravého Valacha jde dál svou osobitou cestou, nezapomíná ani po letech na svého profesora z bratislavských studií, kdysi tak obávaného Jána Kulicha, který svým nejnadanějším žákům nikdy nic neodpustil. "Jednou jsem sbalil chléb, slaninu a slivovicu a jel jsem za ním, abych mu poděkoval za to, že byl na mě tak zly...", přiznává se smíchem umělec. Šíře zájmů Igora Kitzbergera je obdivuhodná a trvale se prolíná nejen do jeho tvorby, ale i dalších aktivit. K těm výtvarným patřila letos v létě velká výstava v Galerii F. A. Sporcka na zámku v Kuksu, kde se představil spolu s ostravským malířem Karlem Harudou. Nyní vznikají v jeho ateliéru skici s nápady pro zajímavou zakázkou pražského hotelu Hoffmeister... Studnice jeho nápadů zdá se nikdy nevysychá, a tak není pochyb, že by neměl čím překvapovat v nově se rodících pracích. V každé je navíc obsaženo to, co charakterizuje tvůrce samotného: vedle přemýšlivého ducha také vášnivé zaujetí pro všechno, co dělá.


Igor Kitzberger ve svém Rožnovském ateliéru

 

Igor Kitzberger - S koulí
bronz, výška 46 cm, 2002


Igor Kitzberger - Herecká společnost
bronz, výška 26 cm, 2002