Česká socha 1900 - 1950 sochy
Jan Štursa

Jan Štursa
15. května 1880, Nové Město na Moravě - 2. května 1925, Praha
Jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Nejprve absolvent sochařsko - kamenické školy v Hořicích, na které se okamžitě ukázal jeho mimořádný talent. Po roční praxi v berlínské kamenické dílně byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde začal studovat pod vedením klasika českého sochařství Josefa Václava Myslbeka. Po následných studijních cestách po Evropě, zůstal jako asistent na Akademii u profesora J. V. Myslbeka. Po nástupu na frontu první světové války a následném zranění ho v roce 1916 ho před dalšími útrapami války zachránilo jmenování profesorem Akademie. Později, v roce 1922 se stal rektorem AVU. Od roku 1916 do roku 1925 bydlel v pražské Anglické ulici čp. 27 v domě, kde donedávna sídlila i slavná kavárna Hlavovka. V letech 1900 až 1925 vytvořil Jan Štursa desítky soch. Mnohé z nich jako Raněný, Vítěz, Sulamid Rahu, Messalina, Před koupelí v moři, Při toaletě či Melancholické děvče se staly ikonami českého sochařství a inspirovali celou generaci jeho následovníků. Především žena pro něj zůstávala věčnou a vděčnou inspirací a stala se i jeho osudem. Když vymodeloval svoji slavnou Salome, zjistil, že jej modelka a zároveň milenka nakazila tehdy nevyléčitelnou syfilidou. Dne 28. dubna 1925 se zúčastnil umístění své sochy Dar nebes a země v Moderní galerii v pražské Stromovce. Následně, sužován bolestivými příznaky rozvíjející se nemoci, se vrátil do svého ateliéru na Akademii, kde se těžce postřelil a na následky zranění 2. května zemřel. Pohřben byl na Slavíně na vyšehradském hřbitově.