Jiří Johnmalíř a grafik

Po studiích na Státní grafické škole a VŠUP (1946-1951 u prof. Josefa Kaplického) se začal věnovat, malbě kresbě i grafice. Přestože čerpal některá témata z velkoměstského prostředí, hlavním zdrojem inspirace mu je příroda. Celá jeho tvorba je dialogem s přírodou, jež mu byla hlavním zdrojem tvůrčích podnětů a principů. Grafický rukopis založil na vrstvení krátkých přímek. Kouzlo jeho grafiky tkví v tom, že jí dal naprosto stereotypními a jednoduchými prostředky živost. 

Kombinoval malbu s kresbou a výtvarně tak obohatil dějiny malířství. Kresbu později nahradil grafikou, asi proto, že vypadá definitivněji, dá se rozmnožovat, vyžaduje více práce, námahy a soustředění.

Od poloviny 60. let trpěl vleklou nevyléčitelnou chorobou – selhání ledvin a později další komplikace. Viděl se jako pouhý předmět lékařské péče. Zdravotní stav měl vliv na dramatičnost díla. Jemné harmonické přechody byly vystřídány čím dál většími kontrasty. Přestal využívat typickou vlastnost suché jehly, kterou je měkce působící „závoj“ grátku. V tvorbě meditoval nad souvislostmi života a smrti.

Jiří John vytvořil i přes poměrně brzkou smrt nadčasové dílo.