Česká moderna
FRANTIŠEK KOBLIHA
František Kobliha (1877 – 1962) studoval na UMPRUM a u F. Ženíška na AVU v Praze. Vedle J. Zrzavého, J. Konůpka a J. Váchala patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace českých symbolistů. Jako grafik je označován za autodidakta. Od 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do uměleckého povědomí vstoupil 1910 v Brně na I. Výstavě členů uměleckého sdružení Sursum (1910 - 1912) a stal se jeho prvním předsedou. Tvorbu zásadně ovlivnila poezie (V. Nezval, K. Hlaváček), klasická díla světové symbolistní literatury a spolupráce s Moderní revue A. Procházky. Publikoval zde pravidelně grafické práce, později psal kritiky, referáty a eseje. Z grafických technik mu vyhovovaly dřevoryt, lept a litografie, vypracované minuciózní technikou. Měl vlastní nezaměnitelný styl, typický snovými, melancholickými vizemi. Na přelomu 20. let se obrací k realitě, přírodě. Základní prvek jeho knižních ilustrací je rostlinný ornament s květinovým podkladem. Rád se věnoval exlibris, v nichž se vrací k motivům Prahy.