Česká moderna

Jindřich Štyrský (1899 - 1942) byl malířem, fotografem, ilustrátorem, prozaikem, básníkem a grafikem. Vystudoval Akademii výtvarných umění v letech 1920 až 1923 u profesora Jakuba Obrovského a Karla Krattnera. Jeho rozsáhlá tvůrčí aktivita zasáhla i do scénického výtvarnictví, knižní ilustrace, fotografie a poezie. Kromě toho působil i jako editor literárních děl, byl redaktorem a životopiscem. Pokoušel se také o teoretické zobecnění své tvorby v řadě článků, manifestů a přednášek.

V roce 1922 přerušil studium a odjel do Jugoslávie, kde se na Korčule seznámil s Toyen, která se pak stala jeho celoživotní družkou. V roce 1923 byl členem Devětsilu a účastnil se s Toyen jeho výstav. Oba publikovali v Disku a Pásmu. V letech 1925 až 1928 žil v Paříži. V roce 1928-1929 byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Založil erotickou Edici 69 (1931) a redigoval Erotickou revue (od 1933). Od roku 1933 byl členem SVU Mánes a spolu s Toyen obesílal výstavy spolku. Roku 1934 se stal zakládajícím členem Skupiny surrealistů v ČSR. Redigoval edici Surrealismu. Na počátku 20. let vstoupil do výtvarného života lyricky laděnými obrazy kubistické provenience.

V polovině 20 let dospěl ke dvěma protichůdným výsledkům. Kubistické obrazy a poloabstraktní koláže jakožto první cesta jej vedly k autonomnímu barevnému lyrismu a k nefigurální tvorbě, zatímco druhá cesta obrazové básně jej vedly k volným asociacím konkrétních představ, tudíž k surrealismu. On se však nedal svést ani jednou z nich. Spojením cest obou dospěl k původnímu básnickému výrazu-artificialismu, založeném na asociativní a evokativní hodnotě abstraktní barevné struktury. V rámci evropského surrealismu zaujímá Štýrského tvorba významné postavení. Byl jedním z prvních realizátorů barevné koláže, zabýval se otázkami ontické (výklad snů) inspirace díla. Kromě tohoto u něj vidíme ještě další výrazové polohy, směřující většinou do oblasti erotické, nebo agresivní a kritické imaginace a černého humoru.