Jan Koblasasochař, malíř a grafik / sculptor, painter and graphic artist

Velký muž a drobná grafika

Nejstarší práce, které jsou prezentovány na výstavě grafické tvorby Jana Koblasy v Chrudimi, představují pět leptů s akvatintou z cyklu Geometrie ze sklonku padesátých let. Jednotlivé kompoziční varianty abstraktně ztvárněných ploch sjednocuje monochromní modravá barevnost. Z roku 1961 pochází cyklus Základy geometrie, zastoupený strukturálně pojednanými grafickými listy s reliéfním vyzněním. Odlišné formáty, kompoziční výstavba a pestřejší barevnost charakterizují ukázky z cyklu Všechny cesty tam vedou. Název dává tušit hlubší významovou rovinu díla s existenciálně naléhavým sdělením. Tyto tři cykly zastupují na výstavě polohu abstraktního expresionismu z období, kdy se autor, vzděláním sochař, vyjadřoval velmi intenzivně kresbou, malbou a grafikou. Krátce po ukončení studií na akademii, kde byli mladí adepti pod značným tlakem vedeni k oficiální tvorbě a deformováni teoriemi takzvaného socialistického realismu, totiž představovala tato média pro Jana Koblasu svobodný prostor. Byla to doba, kdy se již vzdálil recesistickým a groteskním projevům z rané éry Šmidrů, vystavěných na absurditě tvrdých padesátých let s odkazy na principy dada a surrealismu. To co tehdy hledal a prověřoval bylo stejného rodu jako grafická tvorba Vladimíra Boudníka a malba Mikuláše Medka.

Následuje početný soubor grafických listů z roku 1972. V té době už Jan Koblasa vyučuje sochařství v severoněmeckém Kielu a žije v nedalekém Tökendorfu. Začíná intenzivně cestovat a poznávat svobodný svět. Soustřeďuje se především na pedagogickou činnost a sochařskou tvorbu. V grafice tohoto období se ne náhodou zřetelně objevuje motiv lidské figury, autor zpracovává různá mýtická témata a klade důraz na situaci a dějovost. Čtveřici listů nazvaných Intimita vyplňují profily lidských hlav. Dva obličeje v těsné blízkosti proti sobě naznačují privátní vztah, komunikaci, dialog dvou osob s lehce groteskními gesty. Téma vypjaté rozmluvy Jan Koblasa zpracoval pod stejným názvem v roce 1974 v monumentálně pojaté dvojici obdobně komponovaných dřevěných soch. Lidská figura, respektive hlava je také hlavním objektem, s nímž si autor humorně pohrává v listech Profily a Profily měsíční.

Šest grafik nazvaných Smrt v Benátkách překvapuje svým scénickým pojetím, které akcentuje dramatičnost a narativní složky příběhu. Značně specifický kresebný rukopis je patrný na mytických postavách z cyklu Čarodějnice. Fantaskní ženské bytosti se pohybují v surreálném prostoru, který doplňují nejrůznější okultní znaky a symboly. V podobném duchu se představuje trojice grafik z drákulovského cyklu Nosferatu a jedna ukázka z pražského příběhu o Golemovi. Odkazy na biblická témata nalezneme v časově si blízkých grafikách Důtky z cyklu Pašije, v barevné, kresebně pojaté grafice Hlasy boží, podobné barevným neoexpresivním sochám z cyklu Herci ze stejného roku a ve zlatavě zářícím Polibku Salome. Uvažování Jana Koblasy o životě člověka se promítá v kontemplativně pojatých grafikách z roku 1974 nazvaných Cesty. O rok později zachytil na dvou listech živelně a smyslně ženský akt nazvaný jednoduše Tělo z cyklu Nokturno. Autorova reflexe životního stylu ve Spojených státech amerických je působivě zachycena v grafikách z cyklu Jogging. Vytvořil je v roce 1978, kdy pracovně pobýval v inspirativním prostředí New Yorku. Groteskně ztvárněné běžce doprovází na pozadí monumentální stély – siluety mrakodrapů.

Grafickou tvorbu Jana Koblasy z osmdesátých let prezentuje barevně strukturovaná Pieta, dřevořez Kříž s nástroji umučení Krista a dvě ukázky zpracovávající archetypální téma hory Vrchol a Vrchol v noci, které v té době rozvíjel především v sérii drobných soch z diabasu. Technikou dřevořezu vytvořená postava letícího Supermana z roku 1988 je po formální stránce blízká barevným řezbám z poloviny devadesátých let Zasaženi bleskem a Chaos. Početný soubor leptů s akvatintou Sfinx a Noční hovory je charakterizován sumárními tvary a potemnělou atmosférou. Autor ho použil v roce 2006 jako výtvarný doprovod své básnické sbírky O tom. Z roku 1997 pochází čtyři listy nazvané Léda se psem, které mimo jiné expresivně zachycují tělesnost ženské postavy. Zde Jan Koblasa volí čtvercový formát matrice, který vymezuje obrazové pole i grafikám po roce 2000. Těm jsou dále společné mýtické náměty – Nebeský býk, cyklus Gilgameš s dojemným vyobrazením plačícího krále a Triptych, lyricky zpracovávající ve třech obrazech starozákonní příběh o Noemovi. Dvě grafiky nazvané Lev z roku 2002 se objevují o tři roky později spolu s básní Karla Šiktance v knize Běseň. Téměř symbolicky uzavírá celý výběr list nazvaný Květina věčného života.

Chrudimská výstava skýtá možnost zažít Jana Koblasu jako autora děl menších formátů a seznámit se na vybraných devíti desítkách listů s několika polohami jeho grafické tvorby za obdivuhodné půl století. Jan Koblasa je nejen živoucí legendou plodných šedesátých let, ale především stále tvůrčí a energickou bytostí.

Jan Červinka

Jan Koblasa

narozen 5. října 1932 v Táboře v rodině hudebníka
1952 – skládá maturitu na gymnáziu v Teplicích, vytváří sochu Nuda
1952–1958  – studuje na Akademii výtvarných umění v Praze v sochařském ateliéru Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného
1954 – zakládající člen Klubu, pozdější skupiny Šmidrů a Šmidřího dechového tělesa
1956- seznamuje se s Vladimírem Boudníkem a jeho tvorbou 
absolvuje školní zájezd do Sovětského svazu, poznává sbírky petrohradské Ermitáže
1958 -důležité setkání s Mikulášem Medkem, vzniká hluboký přátelský vztah 
první samostatná výstava portrétů a kreseb v Galerii Dílo v Teplicích 
získává cenu Akademie výtvarných umění v Praze
1958–1959  -studuje scénografii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze u Františka Tröstera 
1959 -získává bronzovou medaili na výstavě Junge Kunst ve Vídni
1960 - iniciuje a organizuje dvě neoficiální vystoupení mladé generace autorů – ateliérové výstavy Konfrontace 
1962 – zastoupen na výstavě Art since 1950 ve Washingtonu a na neoficiální výstavě českého a polského abstraktního umění Argumenty ´62 ve Varšavě 
1963 – vytváří rozměrný obraz pro halu Československých aerolinií ve Varšavě a reliéf pro letištní halu v Košicích 
podílí se na úpravě presbytáře kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích iniciované páterem Františkem Vavříčkem
výstava s Mikulášem Medkem na zámku v Teplicích, přelomová událost na české výtvarné scéně, jedna z prvních veřejných demonstrací nového umění
1964 – vytváří svatostánek pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích
spolupracuje s Otomarem Krejčou v Národním divadle v Praze 
získává první cenu v soutěži na výtvarné řešení letištní haly v Praze-Ruzyni 
výstava v Galerii výtvarného umění v Litoměřicích 
zastoupen na Výstavě D v Nové síni v Praze a na výstavě Phases v Bruselu
1965- spolupracuje s Otomarem Krejčou v Divadle za branou 
vytváří svícny a okno pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích 
výstava Apokalypsa v Oblastní galerii v Liberci
zastoupen na zahraničních výstavách v Bochumi, Baden-Badenu, Berlíně, Mnichově, Aquileji a Lutychu
1966 – první velká cesta po Evropě – Německo, Holandsko, Belgie, Francie
účastní se Mezinárodního sympozia o urbanizmu a volném čase v Liberci
první samostatná výstava v pražské síni Československého spisovatele v Praze 
přítomen zahájení své výstavy v Bochumi ve Spolkové republice Německo
zastoupen na výstavě v Syrakusách 
1966–1967  -pracuje na rozměrném reliéfu pro letištní halu v Praze-Ruzyni a realizuje výzdobu pro halu Československých aerolinií v marockém Rabatu 
1967 – vytváří kresby k Lautréamontovým Zpěvům Maldororovým a cyklus leptů na téma Apokalypsy
přítomen zahájení své výstavy v Münsteru a mezinárodní výstavy kresby v Darmstadtu 
zastoupen na výstavě Fantazijní aspekty současného českého umění v pražské Galerii Václava Špály
1968 – účastní se výstavy československé grafiky v Teplicích 
zastoupen na výstavě československého sochařství v Paříži 
pracovní pobyt ve Spolkové republice Německo
úspěšná samostatná výstava při Kielerwoche ´68 v Kielu
cesta do Itálie, zde zprávy o okupaci Československa, zůstává v exilu
1969 – pracuje a vystavuje v Milánu 
stěhuje se do Kielu, kde zakládá sochařský ateliér na Muthesius Hochschule
získává politický azyl ve Spolkové republice Německo
1971 – první cesta po Spojených státech amerických
získává cenu na bienále grafiky v Lublani 
výstava kreseb v Benátkách, Vence a Brescii
1972 – udělena profesura na Muthesius Hochschule v Kielu
stěhuje se do Tökendorfu 
účastní se bienále grafiky v jihokorejském Soulu 
1975 – cesta po Řecku
stipendijní pobyt v jižní Francii
1976 – výstavy v Museum Bochum a v Galerie Christoph Dürr v Mnichově 
1978 – pracovní pobyt v New Yorku
1980 – cesta do Izraele
1982 – pobyt ve Spojených státech amerických
stěhuje se do Hamburku
1984 – navrhuje hrobku rodiny Rathke v Koselu 
výstava v Bochumi
1985 – vytváří křídlový oltář pro kostel v Norderstedtu 
výstava Apokalypsa ve Wilhelm Hack Museum v Ludwigshafenu
1987 – zastoupen na výstavě československého umění 20. století v Bochumi a na výstavě německé grafiky v Barceloně 
1988 – účastní se bienále evropské grafiky v Heidelbergu
1989 – účastní se mezinárodního mírového sympozia v izraelském Eilatu
rozsáhlá výstava sochařských prací ve Schleswigu 
změna politického režimu v rodném Československu
1990 – účastní se sochařského sympozia v Hořicích 
pracuje na kříži pro špitální kapli v Lübecku a kostel sv. Michala v Hamburku 
1991 – velké výstavy v Belvederu v Praze a v Kampnagelfabrik v Hamburku
výstavy ve státních galeriích v Litoměřicích, Chebu, Karlových Varech, Hradci Králové a v muzeu v Teplicích
zastoupen na výstavě Český informel v Galerii hlavního města Prahy
1992 – zastoupen na výstavě Jan Amos Komenský – Labyrinth der Welt v Bochumi
1993 – cesta po Indii, Kambodži a Thajsku
výstava kreseb v Bochumi
1994 – rozsáhlá výstava v kostele sv. Petra v Lübecku
zastoupen na výstavě Ohniska znovuzrození v Galerii hlavního města Prahy a na výstavě Šedá cihla 66/1994 – Exil v Galerii Klatovy-Klenová 
1995  – čestným hostem Německé akademie v Římě, výstava ve Villa Massimo
1996  – zastoupen na výstavě Expressive Art in Germany v New Yorku
1997 – zřizuje si dílnu na ostrově Ibiza
vytváří oltář pro hřbitovní kostel v Neumünstru
výstava grafického cyklu Apokalypsa v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem
zastoupen na výstavě České imaginativní umění v Galerii Rudolfinum v Praze 
1998 – ukončuje pedagogickou činnost v Kielu
1999 – pracuje pro Mezinárodní muzeum soch v Asuánu v Egyptě
píše knihu Záznamy z let padesátých a šedesátých
rozsáhlá výstava na hradě Bítov a v Českém Krumlově
2000 – spolupracuje na novostavbě kaple sv. Václava v Bílce u Teplic, v interiéru vytváří sgrafita, oltář, svícny, krucifix a sochu Nejsvětější Trojice 
2001 – vytváří náhrobní kámen básníku Ivanu Divišovi v Praze-Břevnově
zastoupen na výstavě Nord Art v Büdelsdorfu 
2002 – prezidentem Václavem Havlem uděleno státní vyznamenání 1. stupně Medaile Za zásluhy
vychází reprezentativní monografie od Mahuleny Nešlehové v grafické úpravě Zdeňka Zieglera 
po smrti přítele Karla Nepraše se ujímá vedení sochařského ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze
účastní se sochařského sympozia Cesta přátelství v Bílce u Teplic
2003 – účastní se sochařského sympozia Cesta mramoru v Dobřichovicích 
výstava Arbeiten 1963–2003 v Galerie Christoph Dürr v Mnichově 
2004 – účastní se sochařského sympozia ve Venezuele 
rozsáhlá výstava Grosse Werkschau ve Schleswigu 
výstava kresby a grafiky v Brně
2005 – ukončuje pedagogickou činnost v Praze 
vychází kniha Běseň s grafickými listy Jana Koblasy a básní Karla Šiktance v grafické úpravě Zdeňka Zieglera 
2006  – grafickými listy doprovází svoji básnickou sbírku O tom
rozsáhlá výstava Dialogy s hmotou... v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě a v Oblastní galerii v Liberci
výstava Deník v Galerii Ztichlá klika v Praze 
výstava Hlubotisky 1959–2006 v Galerii Hollar v Praze
2007 – v rámci oslav milénia bamberského biskupství vytváří sousoší Pět bran pro město Forchheim
výpravná kniha Skulpturen aus sechs Jahrzehnten / Rückblick auf ein Künstlerleben od Jana Dreese 
výstavy v Heilandskirche v Hamburku a v Galerie Christoph Dürr v Mnichově uspořádané k významnému životnímu jubileu 
společná výstava Koblasa & Schule v kulturním centru a sochařském parku KiC – Kunst in der Carlshütte v Büdelsdorfu
zastoupen na výstavě Soustředěný pohled / Grafika 60. let 20. století ze sbírek členských galerií Rady galerií České republiky v Oblastní galerii v Liberci a v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě 
2008 – v rámci projektu Příběh naděje a utrpení člověka dokončuje sochu Svatá rodina pro novodobou křížovou cestu u Kuksu 
společná výstava Soni Jakuschewi a Jana Koblasy v galerii Werkhof v Kielu 
práce na pomníku Gustava Mahlera pro město Jihlavu a na soše Mr. Liberty pro město Kiel 

Dílo Jana Koblasy je zastoupeno v mnoha významných sbírkách v Evropě, Americe, Asii a Africe.

Jan Červinka