O AUTOROVI / ABOUT AUTORTahy nociMovements of Night

Narozen 21. listopadu v Bukovici
1953 - 1957 vystudoval Vyšší uměleckoprůmyslovou školu v Praze
Od roku 1960 žije v Pardubicích


Samostatné výstavy

1960 Krajská galerie Hradec Králové - plakáty
1981 Divadlo hudby Olomouc - kresby
1983 Muzeum Broumov - kresby
1994 Galerie-Bar Nora Pardubice - kresby
1995 Galerie Gong Pardubice - obrazy a kresby
1998 Galerie Schloss Borbeck Essen - obrazy
1999 Galerie Fons Pardubice - BESTIARIUM - kresby
2000 Radnice Lázně Bohdaneč - kresby (s Jířím Lacinou)
2003 Geofyzikální ústav Praha - kresby


Společné výstavy - výběr

1961 Galerie Za pasáží Pardubice - obrazy a kresby
1965 Galerie Mánes Praha - KONFRONTACE
1984 Galerie Česká Třebová - kresby a obrazy
1989 Krajská galerie Hradec Králové - VYTVARNÁ BILANCE 89
1990 Český týden Krefeld
1996 Zámek Litomyšl - " 5+1"
2000 Nasavrky 2000
2001 Synagoga Heřmanův Městec
2002 CESTY Pardubice
2003 Galerie Rychnov nad Kněžnou (J. Lacina, J. Procházka, J. Jebavý)
2005 Galerie ART Chrudim - TAHY NOCI - kresby

 

Otázky Pavla Šmída

Milý Josefe,

V galerii Světlany a Luboše Jelínkových v Chrudimi na náměstí byla v sobotu 29.1.2005 otevřena výstava tvých kreseb s názvem Tahy noci. Tahy noci pozná snad pouze noční pták. Jsi tedy Sova anebo Skřivan?

Názvy Tahy noci vymyslel pro mé kresby před třiceti lety Petr Kabeš. Ten nejpikantnější z několika možných výkladů už dlouho není pro mne. Jako Skřivan ožívám po šesté, večer usínám u televizoru. A zdá se mi… o osvícených radních, kteří lákají do Pardubic vynikající architekty, žádají od nich (spolu s kultivovanými investory) naplnění předválečných urbanistických vizí, řešení zásadního problému města - nešťastného silničního průtahu -, sním o ustavení nezávislého, zkušeného, energického a pravomocemi vybaveného městského architekta; zdá se mi o moderním Domu umění, vystavěném podle vítězného projektu mezinárodní soutěže, sním o oživlé městské památkové rezervaci, jmenovitě Příhrádku, sním o Hradečácích, co jezdí do Pardubic pro rozum, sním o respektované občanské aktivitě, která by tomu všemu ze snu pomohla… prostě sním.

Je tohle tvá první výstava v Chrudimi?

V Chrudimi, kterou mám rád, jsem aktivní již po druhé. V roce 1972 jsem se tady ženil, nyní vystavuji v Galerii Art kresby. Obojí ke svému potěšení.

Vím, že velmi úzce spolupracuješ s architekty a to zvláště na informačních systémech budov, jako například při rekonstrukci pardubického divadla. Souvisí tato práce nějak s tvojí volnou tvorbou?

Užitá grafika patří do jiné kategorie, než volná tvorba. Nikdy jsem nedokázal obě činnosti spojit, spíše naopak. Zbavit se zkušeností a osvojených zásad typografie, užité tvorby, vracet se zpátky k sobě, to mne stojí nemálo úsilí.

Co pro tebe vůbec znamená architektura? Tuto otázku v architektonicky “neutěšených Pardubicích” považuji za zvláště důležitou.

Architekturu považuji za královnu společenských disciplin a nemohu se zbavit pocitu, že v Pardubicích je zatím skutečně pouze chudou příbuznou.

Narodil ses v Broumovské vrchovině, dětství prožil v Mladých Bukách a po studiích jsi zůstal v Pardubicích. Zvykl sis na rovinu Polabí? Inspiruje tě tvé prostředí?

Inspiraci okolí nevnímám. Když ale jedu za Jaroměří k Trutnovu, krajina se zvlní, objeví se lesy, ochladí se a zčervená hlína… jako když odvšivíš psa. My máme ale jen kočku Mušku.

Za pár měsíců oslavíš sedmdesátiny. Co bys si ze všeho nejvíce přál?

… Nešla by tahle otázka vynechat?… Nemáš tam něco lepšího?

 

 (mfDNES, 16. února 2005)