Česká grafická modernaGrafické listy uměleckých velikánů 1. poloviny 20. století
Kobliha, Konůpek, Kremlička, Kupka
FRANTIŠEK KOBLIHA
17. listopad 1877 v Praze - 12. prosinec 1962 v Praze
Studoval na UMPRUM a u F. Ženíška na AVU v Praze. Vedle J. Zrzavého, J. Konůpka a J. Váchala patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace českých symbolistů. Jako grafik je označován za autodidakta. Od 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do uměleckého povědomí vstoupil 1910 v Brně na I. Výstavě členů uměleckého sdružení Sursum (1910 - 1912) a stal se jeho prvním předsedou. Tvorbu zásadně ovlivnila poezie (V. Nezval, K. Hlaváček), klasická díla světové symbolistní literatury a spolupráce s Moderní revue A. Procházky. Publikoval zde pravidelně grafické práce, později psal kritiky, referáty a eseje. Z grafických technik mu vyhovovaly dřevoryt, lept a litografie, vypracované minuciózní technikou. Měl vlastní nezaměnitelný styl, typický snovými, melancholickými vizemi. Na přelomu 20. let se obrací k realitě, přírodě. Základní prvek jeho knižních ilustrací je rostlinný ornament s květinovým podkladem. Rád se věnoval exlibris, v nichž se vrací k motivům Prahy.
František Kobliha
Kytice kopretin
dřevoryt, 1945
15,5 x 10,5 cm
rámováno
rám
celková velikost 34 x 27 cm
František Kobliha
Odpočinek I
dřevoryt, 1928
13 x 9 cm
František Kobliha
Ohně na horách
dřevoryt, 1912
15,5 x 12 cm
František Kobliha
Prosba
dřevoryt, 1925
13,5 x 8,5 cm
JAN KONŮPEK
10. 10. 1883 v Mladé Boleslavi - 12. 3. 1950 v Novém Městě nad Metují
Grafik, malíř, ilustrátor, rytec, výtvarný redaktor a profesor kreslení. V letech 1903 – 1906 studuje architekturu na České technice v Praze u profesorů J. Kouly a J. Schulze. V letech 1906 – 1908 studuje malbu na Akademii výtvarných umění v Praze , nejprve v přípravce u profesora V. Bukovace, později přestupuje do speciálky prof. M. Pirnera. Pro nespokojenost s Pirnerovým pedagogickým vedením se soustřeďuje na studium grafických technik u mědirytce a tiskaře Alessandra de Pian. Od začátku studia ilustruje různé časopisy a spolupracuje s předními nakladateli na typografických úpravách a ilustracích. V roce 1910 zakládají Jan Konůpek, Jan Zrzavý, Josef Váchal a František Kobliha Umělecké sdružení Sursum. V roce 1912 spolu s E. Pacovským a A. Dolenským zakládá výpravnou revue Veraikon (vychází až do roku 1937), která se kromě propagace Sursa věnuje také začínajícím autorům např. Josefu Čapkovi či generaci V roce 1923 se natrvalo stěhuje do Prahy a je jmenován profesorem kreslení na státní grafické škole na Smíchově, kde působí do roku 1932. V letech 1913 – 1929 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1946 České akademie věd a umění. V roce 1938 vážně onemocní a v roce 1949 přestává pracovat.
Jan Konůpek
Bájná země
litografie, 30. léta
11 x 8 cm
rámováno
rám
celková velkost 32 x 27 cm
Jan Konůpek
Svítání na západě I
lept, 1947
27,5 x 20 cm
Jan Konůpek
Svítání na západě II
lept, 1947
27,5 x 20 cm
Jan Konůpek
V průrvě dějin
dřevoryt, 30. léta
24 x 16 cm
RUDOLF KREMLIČKA
19. červen 1886 v Kolíně - 3. červen 1932 v Praze
Náleží ke stěžejním osobnostem českého moderního malířství dvacátého století, přestože jeho vlastní práce pokrývá zejména období let 1918 až 1932, kdy předčasně zemřel. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde jej zejména ovlivnil několikaletý závěrečný pobyt ve speciálce Hanuše Schwaigera, kterou ukončil v roce 1910. Kremlička měl také možnost krátce po sobě vycestovat do Holandska a zároveň i do Paříže (1910–1911, 1911–1912). Zatímco v Holandsku stále studoval staré mistry, v Paříži jej bezprostředně oslovili impresionisté a postimpresionisté. Zde vznikala Kremličkova výjimečnost, jež mu zajistila obdobné postavení, jaké měl v tehdejším evropském malířství Matisse, k němuž se Kremlička hlásil.
Rudolf Kremlička
Akt s knihou
litografie, 1921
13 x 17 cm
rámováno
rám
celková velikost 38 x 48 cm
Rudolf Kremlička
Akt s osuškou
litografie, 1921
17 x 13 cm
Rudolf Kremlička
Akt s růží
litografie, 1921
18 x 13 cm
Rudolf Kremlička
Předkloněný akt
litografie, 1921
15 x 13 cm
FRANTIŠEK KUPKA
23. září 1871, Opočno - 24. červen 1957, Puteaux
Pocházel z Opočna, avšak svoje dětství a mládí (1872-1889) prožil v Dobrušce. Zde se vyučil sedlářskému řemeslu, zde se však také začal prosazovat jeho mimořádný malířský talent. Z iniciativy profesora kreslení Studničky na pokračovací škole v Jaroměři odchází Kupka na malířskou akademii do Prahy k profesoru Sequensovi, později na vídeňskou akademii k profesoru Eisenmergovi.
V roce 1895 přijíždí Kupka do Paříže, kde se záhy uplatnil jako kreslíř a karikaturista. Známé jsou zejména jeho cykly kreseb "Náboženství", "Peníze" a "Mír". Prosadil se i jako ilustrátor (Récluse: Člověk a zem, de Lisle: Erinye, Aristofanes: Lisystrata, Aischylos: Prometheus).
V období let 1905 - 1910 se věnoval portrétní malbě. Od roku 1911 spoluvytvářel moderní abstraktní malbu (orfismus). V roce 1912 vystavuje v Podzimním salónu
a o roku později v Salónu neodvislých obrazy "Dvojbarevná fuga", "Sólo hnědé čáry" aj.
Za první světové války se zapojil do činnosti československých legií ve Francii.
Po válce se stal profesorem malířských akademií v Praze (pro stipendisty ve Francii)
a v Paříži. Natrvalo již zůstává ve Francii.
Svoje umělecké názory shrnul v knize "Tvoření v umění výtvarném" (česky 1923).
V letech 1924 a 1936 jsou uspořádány velké výstavy Kupkových děl ve Francii, v roce 1946 v Praze.
Kupkovy prvotiny jsou ve sbírkách Městského muzea v Dobrušce, jeho vrcholná díla
v předních světových galeriích. V roce 1994 je instalována nejreprezentativnější výstava Kupkova celoživotního výtvarného díla v Japonsku (Nagoja, Sendai City, Tokio).
František Kupka
Čtyři příběhy bílé a černé č. XXV
dřevoryt, 1925
20,5 x 15,5 cm
František Kupka
Čtyři příběhy bílé a černé č. VII
dřevoryt, 1925 / 1965
14,5 x 11 cm
František Kupka
Čtyři příběhy bílé a černé č. XVI
dřevoryt, 1926, opus NKG 86
20 x 15 cm
František Kupka
Kompozice
lept, 1912
27,5 x 22 cm
rámováno
rám
celková velikost 62 x 50 cm
