Česká grafická modernaGrafické listy uměleckých velikánů 1. poloviny 20. století
Lhoták, Macková, Panuška, Preissig
KAMIL LHOTÁK
*25. červnece 1912 v Holešovicích v Praze +22. října 1990 v Praze
Malíř Kamil Lhoták narozený v Praze vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Ačkoli neabsolvoval žádnou uměleckou školu, od mládí se živě zajímal o umění, především malířství a literaturu. Od roku 1940 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942˗48 působil ve Skupině 42, od roku 1945 ve Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Poprvé samostatně vystavoval v roce 1939, od roku 1946 i v zahraničí a v roce 1947 získal 1. cenu ve filmové sekci Benátského bienále za kreslený film Atom na rozcestí.
Kamil Lhoták
Letadlo nad hangárem
litografie, 1981
24,5 x 29,5 cm
rámováno
rám
celkový rozměr 44 x 47 cm
Kamil Lhoták
Letadlo, balvany a míč
serigrafie, 1982
30 x 21 cm
rámováno
rám
celkový rozměr 51 x 41,5 cm
Kamil Lhoták
Míč na továrním dvorku
litografie, 1960, opus 342
11,5 x 8,5 cm
Kamil Lhoták
Veterán
litografie, 1965
15 x 9 cm
Kamil Lhoták
Žena v horách
lept, 1971
33 x 23,5 cm
rám
celkový rozměr 70 x 58 cm
ANNA MACKOVÁ
13. dubna 1887 Studeňany — 4. května 1969 Nová Paka
Malířka a grafička, jejíž dílo výrazně ovlivnil Josef Váchal, jehož partnerkou byla téměř 50 let.
Narodila se ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče měli statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem, jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 odjela s Josefem Váchalem na tříměsíční pobyt do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží.[2] Anna Macková se starala Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň, jehož výstav se zúčastňovala.
Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan. Oba výtvarníci ve Studeňanech spolu žili až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel pouhých šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.
Anna Macková
Cikánské obydlí v Burgazu
dřevoryt, 1929
12,5 x 9,5 cm
Anna Macková
Postranní oltář v Albrechticích
dřevoryt, 1927
18,5 x 14,5 cm
Anna Macková
Strom nad jezerem
dřevoryt, 1943
15 x 10 cm
Anna Macková
Tatry
dřevoryt, 1930
37 x 25 cm
rám
celková velikost 61 x 49 cm
JAROSLAV PANUŠKA
3. března 1872, Hořovice - 1. srpna 1958, Kochánov, Světlá nad Sázavou
Jaroslav Panuška byl v roce 1889 byl přijat na pražskou Akademii, kde studoval u Maxmiliána Pirnera, později u Julia Mařáka. Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy s prvky symbolismu. Rád maloval v okolí Lipnice nad Sázavou, kam také později přivedl svého přítele Jaroslava Haška. V roce 1929 se natrvalo usídluje v Kochánově, kde si postavil u prastarého dubu srub. Dub, který byl oblíbeným místem viselců, nese dodnes Panuškovo jméno.
Jaroslav Panuška
Čarodějnice mezi havrany
lept, 1904 / 2010
19,5 x 24 cm
Jaroslav Panuška
Hlava
lept, 1900 / 2010
11,5 x 8,5 cm
Jaroslav Panuška
Mamut I
lept, 1908 / 2010
19 x 26 cm
Jaroslav Panuška
Mamut II
lept, 1908 / 2010
14 x 15,5 cm
Jaroslav Panuška
Paříž
lept, 1900 / 2010
14 x 19,5 cm
VOJTĚCH PREISSIG
31. července 1873, Světec - 11. června 1944, Dachau, Německo
Vojtěch Preissig se proslavil již svými ranými grafickými pracemi, tvořenými ve stylu elegantní lineární secese přecházející do symbolistní polohy, stal se zakladatelem české i světové moderní typografie, za svůj život vydal několik odborných publikací o grafických technikách. Po studiu na pražské UMPRUM odchází 1898 do Paříže, kde spolupracuje s A.Muchou a studuje grafické techniky. Po 5 letech se vrátil do Čech a začíná se věnovat písmu a typografii, pracuje na užitné graficE, tvoří vynikající ilustrace a knižní grafické úpravy. Z finančních důvodů odchází r. 1910 do USA, kde se stává pedagogem a tvoří své slavné písmo Preissig Roman, které je dodnes považováno za jedno z prvních moderních typů, a které použil ve 20. letech na svých ex libris. Po návratu z Ameriky se věnuje především abstraktní malbě. Angažoval se v protirakouském i protinacistickém boji (vydáváním legionářských plakátů a protinacistického časopisu V boj), již v roce 1940 byl gestapem zatčen a v roce 1944 umírá v koncentračním táboře v Dachau.
Vojtěch Preissig
Červený květ
dřevoryt, 1910
9,5 x 7,5 cm
Vojtěch Preissig
Hrad nad vodou
dřevoryt, 1911
9,5 x 7,5 cm
Vojtěch Preissig
Rusalky
dřevoryt, 20. léta
7 x 8 cm
Vojtěch Preissig
Sv. Mikuláš v Praze
zinkografie, 1918
12 x 11 cm
Vojtěch Preissig
Paříž
lept s akvatintou, 1910
11,5 x 7,5 cm
Vojtěch Preissig
Stromy
lept s akvatintou, 1906
14 x 13 cm
