Česká krajinaKrajináři inspirovaní českomoravskou vrchovinou
Vincenc Beneš, Oldřich Blažíček, Ota Bubeníček, Jaroslav Grus, Antonín Hudeček
1883-1979
Vincenc Beneš
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole (1902–1904) a na Akademii výtvarných umění v Praze (1904–1907). V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Jeho styl byl zpočátku ovlivněn kubismem a fauvismem, později tvořil realistické olejomalby, z nichž je patrné ovlivnění neoklasicismem.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří cyklus krajin pro Národní divadlo. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště (1919), dále jsou to například Zimní zátiší (1935) nebo Loreta na jaře (1942). Řada prací byla s intimními náměty. V roce 1963 byl jmenován národním umělcem.
Vincenc Beneš
Kostel
olej / oil
31 x 41 cm
Vincenc Beneš
Krajina
olej / oil
47 x 64 cm
1987 ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě – 1953 v Praze
Oldřich Blažíček
Byl významným krajinářem 1. poloviny 20. Století. Přestože pocházel ze skromných poměrů, za podpory hraběte Gudenuse z Velkého Meziříčí se dostal na výtvarná studia a absolvoval Akademii výtvarných studií u prof. Hanuše Schweigera. Nebyl jen svrchovaným malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Jeho nesmírná pracovitost přinesla úspěchy. Již na Akademii byl kritikou velmi nadšeně přijat jeho obraz svatovítské katedrály a poté následovaly obrazy dalších kostelních interiérů doma i v cizině. Možná právě pro toto chápání a vidění prostoru se stal profesorem malby na ČVUT, kde působil do roku 1927 do roku 1948. V cizině nejen tvořil, ale i vystavoval. Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carnegiho institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění.
Oldřich Blažíček
Zima
olej / oil
38 x 51 cm
Oldřich Blažíček
Žně na Vysočině
akvarel / watercolor
20 x 28 cm, 1936
1871 v Uhříněvsi -1962 v Mladé Vožici
Ota Bubeníček
Rodák z Uhříněvsi u Prahy, zpočátku působil jako litograf v Haasově dílně, ale touha po umělecké volnosti ho zavedla v roce 1898 na Akademii k prof. Mařákovi. Rád maloval české krajiny s chaloupkami zalitými sluncem, cesty s dalekými výhledy, pole pod vysokou oblohou, staré košaté stromy. Poprvé předstoupil před veřejnost v r. 1900 na výstavě K. J. v Rudolfinu. Od té doby každý rok vystavoval v „Mánesu" a v J. U. V. v Praze.Bubeníčkovo vskutku mnohapočetné dílo má několik vrcholů: vynikající práce nalezneme hned na počátku - obraz „Pod hrází" datovaný 1901 byl patrně absolventskou prací u prof. Ottenfelda. Realistický základ tvoří rámec pro koloristicky chutnou venkovskou scenérii. Zatímco na větších formátech dosud „komponuje", v drobnějších lepenkách pokouší dobové směry a nejednou s vynikajícími. Vrcholné práce fauvistického rázu najdeme v letech 1907-1909. Po r. 1910 zaujmou některé obrazy ovlivněné německým krajinářstvím. Do vysokého stáří Bubeníček kreslil i maloval, vystavoval a stal se jedním z nejoblíbenějších Mařákovců vůbec.
Otakar Bubeníček
Statek
olej / oil
50 x 70 cm
1891 v Pardubicích – 1983 v Praze
olej / oil 50 x 70 cm
Pocházel z rodiny správce pardubické spořitelny Víta Gruse. V letech 1907 - 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Hanuše Schwaigera). Jeho tvorba, soustředěná zejména na českou krajinu, je charakteristická fauvistickou barevností a dynamickou koncepcí obrazu, v poválečném období příklonem k realistickému vitalismu. Roku 1931 vytvořil
scénografii Prodané nevěsty. Roku 1961 byl jmenován zasloužilým umělcem, roku 1971 národním umělcem. Téhož roku (8. října 1971) byl jmenován čestným občanem města Pardubic. V letech 1972 – 1977 byl předsedou Svazu českých výtvarných umělců. Od roku 1973 byl Jaroslav Grus členem Klubu přátel Pardubicka. V roce 1978 otiskl v časopisu Klubu Zprávy své vzpomínky Pardubice mého mládí.
Jaroslav Grus
Železniční most
olej / oil
65 x 75 cm
1872, Loucká u Ředhoště –1941, Častolovice
Antonín Hudeček
Po maturitě na reálném gymnáziu v Roudnici studoval od roku 1887 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů M. Pirnera a V. Brožíka. Věnoval se figurální malbě, kterou v letech 1891-1893 studoval také v Mnichově u O. Seitze. Od roku 1895 měl atelier v Praze a připojil se – společně s A. Slavíčkem - ke skupině malířů, kteří pod vedením J. Mařáka malovali krajiny zejména v okolí Okoře. Roku 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a roku 1900 poprvé ve Vídni. V roce 1902 cestoval po Itálii a Sicílii, po návratu maloval krajiny v okolí Kolína a pohledy na Prahu. Po dalším zájezdu na Sicílii v roce 1909 začal malovat v okolí Police nad Metují. Dvakrát navštívil ostrov Rujanu, od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách a v Banské Bystrici a od roku 1927 také na Podkarpatskou Rus. Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. Od roku 1927 žil ve své vile v Častolovicích, kde také 1941 zemřel. Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Byl ovlivněn J. Mařákem, A. Slavíčkem a do jisté míry i francouzským impresionismem, jeho obrazy jsou však spíš realistické. Hudečkovy četné obrazy se i dnes vysoce cení.
Antonín Hudeček
Stráň
olej / oil
45 x 58 cm
