ŽivotopisLysistrata
Životopis
a příběh souboru Lysistrata
František Kupka pocházel z Opočna, avšak svoje dětství a mládí (1872-1889) prožil v Dobrušce. Zde se vyučil sedlářskému řemeslu, zde se však také začal prosazovat jeho mimořádný malířský talent. Z iniciativy profesora kreslení Studničky na pokračovací škole v Jaroměři odchází Kupka na malířskou akademii do Prahy k profesoru Sequensovi, později na vídeňskou akademii k profesoru Eisenmergovi.
V roce 1895 přijíždí Kupka do Paříže, kde se záhy uplatnil jako kreslíř a karikaturista. Známé jsou zejména jeho cykly kreseb "Náboženství", "Peníze" a "Mír". Prosadil se i jako ilustrátor (Récluse: Člověk a zem, de Lisle: Erinye, Aristofanes: Lisystrata, Aischylos: Prometheus).
V období let 1905 - 1910 se věnoval portrétní malbě. Od roku 1911 spoluvytvářel moderní abstraktní malbu (orfismus). V roce 1912 vystavuje v Podzimním salónu a o roku později v Salónu neodvislých obrazy "Dvoubarevná fuga", "Sólo hnědé čáry" aj.
Za první světové války se zapojil do činnosti československých legií ve Francii. Po válce se stal profesorem malířských akademií v Praze (pro stipendisty ve Francii) a v Paříži. Natrvalo již zůstává ve Francii.
Svoje umělecké názory shrnul v knize "Tvoření v umění výtvarném" (česky 1923). V letech 1924 a 1936 jsou uspořádány velké výstavy Kupkových děl ve Francii, v roce 1946 v Praze.
Kupkovy prvotiny jsou ve sbírkách Městského muzea v Dobrušce, jeho vrcholná díla v předních světových galeriích. V roce 1994 je instalována nejreprezentativnější výstava Kupkova celoživotního výtvarného díla v Japonsku (Nagoja, Sendai City, Tokio).
Od počátku svého pobytu ve Francii se František Kupka vedle malby věnuje především ilustraci - kresbě a grafice. Pracuje pro významný časopis Cocorico, později vytvořil několik cyklů sociálně politických karikatur pro časopis L´Assiette au Beurre, všechny provedené litograficky, jež se dnes staly významnými sběratelskými exempláři.
Jedním z vrcholů Kupkovy ilustrační tvorby je práce na Aristofanově Lysistratě. V letech 1907-9 vytvořil František Kupka 20 grafických listů, které doplňují text řeckého dramatika z roku 411 př.n.l. Toto satirické dílo pojednává o athénských a spartských ženách, které chtějí své muže donutit přestat válčit tím, že jim odepřou manželské povinnosti. Pro výtvarnou působivost zvolil Kupka rafinovanou kombinovanou grafickou techniku leptu a akvatinty. Tím dokonale podtrhl lehkost a virtuozitu svého kresebného umění a vyjádření klasického tématu. Grafiky Kupka vytiskl u prestižního francouzského tiskaře Alfreda Porcaboeufa a spolu s textem byly vydány v Paříži v roce 1911.
Ludmila Vachtová, nejvýznamnější znalkyně Kupkova díla, ve své monografii o Kupkovi píše:
“…Úspěch, kterým byl František Kupka zahrnut po vyjití Erinyí, mu dovoluje daleko osobitější pojetí ilustrací příštího díla, které mu bylo svěřeno:
V Aristofanově Lysistratě se už Kupka zbavil téměř úplně chápání ilustrace jako historického dokumentu….Sama Lysistrata byla Kupkovi citově velmi blízká. Její burleskní tón, dravý spád, lahodící Kupkovu obdivu pro vše co je antické, její erotismus, pod nějž se mohl Kupka v této době právem podepsat, samy mu diktovaly rozvrh a způsob ilustrací, které jsou především rafinovanou a rozhořelou arabeskou pohybu…Tyto ilustrace jejichž technika zůstala dlouho záhadou pro znalce, kteří se přeli, zda jde o akvatintu, lept nebo dokonce akvarel, jsou jako prováděné pod lupou – minuciézně vyvedené detaily, z nichž se tu Kupka zvláště soustředil na šperky, tvoří zde dráždivý kontrast s volně psaným záznamem pohybu…Ilustrace k Lysistratě mají tak expanzivní napětí, tak koncentrovaný děj výtvarných prostředků, dokonale zvládnutých, že snesou i mnohonásobné zvětšení, aniž by dojem z nich zřídl a aniž by přestalo být jasné, jaký je jejich hlavní záměr. Předznamenávají tak některé z budoucích momentů Kupkových obrazů…“
V roce 1913 získala Národní galerie kompletní soubor do svých sbírek. U příležitosti výročí umělcovy smrti v roce 1968 byl součástí Kupkovy souborné výstavy, kterou uspořádala Národní galerie ve spolupráci s pařížským Musée National d´Art Moderne ve Valdštějnské Jízdárně a Paláci Kinských.