Česká grafická modernaPráce na papíře 9-10/2017
Hudeček, Kobliha, Konůpek, Kremlička
František Hudeček
7. dubna 1909 Němčice – 13. května 1990 Praha
Malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se na Hané v rodině kováře. Po maturitě začal studovat uměleckoprůmyslovou školu, kde se seznámil s F. Grossem a L. Zívrem. Po odchodu z této školy byl 1931 přijat prof. Willi Nowakem na Akademii, ale nenastoupil, protože nemohl složit zápisné. Zůstal v Praze, i když se ocitl bez prostředků odkázán na pomoc přátel. Za mnohých toulek noční Prahou nashromáždil inspiraci k celoživotní umělecké tvorbě. Na veřejnosti se poprvé představil v r. 1932. Ve 40. letech se podílel na ustavení Skupiny 42. Potřeba zůstat nezávislým na programových prohlášeních přivedla Hudečka k ignorování ustavující schůze Skupiny 42, ale na jejích aktivitách se vždy podílel. Byl uměleckým individualistou, který se nenechal svázat žádným uměleckým směrem. Nikdy se nenechal strhnout k velkým gestům, ale vždy vycházel z vnitřní fantazie a svého citu. Už počáteční Hudečkova surrealistická tvorba ukázala Hudečkův celoživotní dualismus, kdy vedle obrazů snů a vizí maloval díla založená na matematickém řádu a geometrii. Ve 40. letech se jeho tvorba obrátila směrem k vizuální skutečnosti, ale v mnoha variantách "Nočního chodce" zobrazil hlavně své pocity a emoce a postupně si z nich skutečnost abstrahoval až ke kompozicím ovládaným silokřivkami a světélkujícími body. V 50. letech se Hudeček stáhl do ústraní a věnoval se převážně užité grafice.
František Hudeček
Letenský tunel
litografie
11,5 x 8,5 cm, 1960
František Hudeček
Slovácký šohaj
litografie
20 x 15 cm, 1943
František Kobliha
17. listopad 1877 v Praze - 12. prosinec 1962 v Praze
Studoval na UMPRUM a u F. Ženíška na AVU v Praze. Vedle J. Zrzavého, J. Konůpka a J. Váchala patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace českých symbolistů. Jako grafik je označován za autodidakta. Od 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do uměleckého povědomí vstoupil 1910 v Brně na I. Výstavě členů uměleckého sdružení Sursum (1910 - 1912) a stal se jeho prvním předsedou. Tvorbu zásadně ovlivnila poezie (V. Nezval, K. Hlaváček), klasická díla světové symbolistní literatury a spolupráce s Moderní revue A. Procházky. Publikoval zde pravidelně grafické práce, později psal kritiky, referáty a eseje. Z grafických technik mu vyhovovaly dřevoryt, lept a litografie, vypracované minuciózní technikou. Měl vlastní nezaměnitelný styl, typický snovými, melancholickými vizemi. Na přelomu 20. let se obrací k realitě, přírodě. Základní prvek jeho knižních ilustrací je rostlinný ornament s květinovým podkladem. Rád se věnoval exlibris, v nichž se vrací k motivům Prahy.
František Kobliha
Kříž
dřevoryt
16 x 11 cm
František Kobliha
Labutě
dřevoryt
13,5 x 9 cm
František Kobliha
Sfinga
dřevoryt
11 x 8 cm
František Kobliha
Vichřice
dřevoryt
11 x 8 cm, 1925
František Kobliha
Žena u fontány
dřevoryt
10 x 6 cm, 1912
Jan Konůpek
10. 10. 1883 v Mladé Boleslavi - 12. 3. 1950 v Novém Městě nad Metují
Grafik, malíř, ilustrátor, rytec, výtvarný redaktor a profesor kreslení. V letech 1903 – 1906 studuje architekturu na České technice v Praze u profesorů J. Kouly a J. Schulze. V letech 1906 – 1908 studuje malbu na Akademii výtvarných umění v Praze , nejprve v přípravce u profesora V. Bukovace, později přestupuje do speciálky prof. M. Pirnera. Pro nespokojenost s Pirnerovým pedagogickým vedením se soustřeďuje na studium grafických technik u mědirytce a tiskaře Alessandra de Pian. Od začátku studia ilustruje různé časopisy a spolupracuje s předními nakladateli na typografických úpravách a ilustracích. V roce 1910 zakládají Jan Konůpek, Jan Zrzavý, Josef Váchal a František Kobliha Umělecké sdružení Sursum. V roce 1912 spolu s E. Pacovským a A. Dolenským zakládá výpravnou revue Veraikon (vychází až do roku 1937), která se kromě propagace Sursa věnuje také začínajícím autorům např. Josefu Čapkovi či generaci V roce 1923 se natrvalo stěhuje do Prahy a je jmenován profesorem kreslení na státní grafické škole na Smíchově, kde působí do roku 1932. V letech 1913 – 1929 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1946 České akademie věd a umění. V roce 1938 vážně onemocní a v roce 1949 přestává pracovat.
Jan Konůpek
Andělé
dřevoryt
29,5 x 23 cm, 1940
Jan Konůpek
Svatební košile
dřevoryt
24 x 16 cm, 1941
Rudolf Kremlička
19. červen 1886 v Kolíně - 3. červen v Praze
Náleží ke stěžejním osobnostem českého moderního malířství dvacátého století, přestože jeho vlastní práce pokrývá zejména období let 1918 až 1932, kdy předčasně zemřel. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde jej zejména ovlivnil několikaletý závěrečný pobyt ve speciálce Hanuše Schwaigera, kterou ukončil v roce 1910. Kremlička měl také možnost krátce po sobě vycestovat do Holandska a zároveň i do Paříže (1910–1911, 1911–1912). Zatímco v Holandsku stále studoval staré mistry, v Paříži jej bezprostředně oslovili impresionisté a postimpresionisté. Zde vznikala Kremličkova výjimečnost, jež mu zajistila obdobné postavení, jaké měl v tehdejším evropském malířství Matisse, k němuž se Kremlička hlásil.
Rudolf Kremlička
Akt dívky s korály
litografie
18 x 13 cm, 1921
Rudolf Kremlička
Akt s knihou
litografie
13 x 17 cm, 1921
7 600 Kč
Rudolf Kremlička
Mytí vlasů
litografie
16 x 13 cm, 1921
Rudolf Kremlička
Po koupeli
litografie
16 x 8,5 cm, 1919
Rudolf Kremlička
Stojící akt zezadu
litografie
14 x 5,5 cm, 1919
