Česká grafická modernaGrafické listy uměleckých velikánů 1. poloviny 20. století

Lhoták, Macková, Panuška, Preissig

KAMIL LHOTÁK

*25. červnece 1912 v Holešovicích v Praze +22. října 1990 v Praze

Malíř Kamil Lhoták narozený v Praze vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Ačkoli neabsolvoval žádnou uměleckou školu, od mládí se živě zajímal o umění, především malířství a literaturu. Od roku 1940 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942˗48 působil ve Skupině 42, od roku 1945 ve Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Poprvé samostatně vystavoval v roce 1939, od roku 1946 i v zahraničí a v roce 1947 získal 1. cenu ve filmové sekci Benátského bienále za kreslený film Atom na rozcestí.

Kamil Lhoták
Letadlo nad hangárem

litografie, 1981
24,5 x 29,5 cm
rámováno

rám

celkový rozměr 44 x 47 cm

Kamil Lhoták
Letadlo, balvany a míč

serigrafie, 1982
30 x 21 cm
rámováno

rám

celkový rozměr 51 x 41,5 cm

Kamil Lhoták
Míč na továrním dvorku

litografie, 1960, opus 342
11,5 x 8,5 cm

Kamil Lhoták
Veterán

litografie, 1965
15 x 9 cm

Kamil Lhoták
Žena v horách

lept, 1971
33 x 23,5 cm

rám

celkový rozměr 70 x 58 cm

ANNA MACKOVÁ

13. dubna 1887 Studeňany — 4. května 1969 Nová Paka

Malířka a grafička, jejíž dílo výrazně ovlivnil Josef Váchal, jehož partnerkou byla téměř 50 let.
Narodila se ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče měli statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem, jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 odjela s Josefem Váchalem na tříměsíční pobyt do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží.[2] Anna Macková se starala Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň, jehož výstav se zúčastňovala.
Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan. Oba výtvarníci ve Studeňanech spolu žili až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel pouhých šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.

Anna Macková
Cikánské obydlí v Burgazu

dřevoryt, 1929
12,5 x 9,5 cm

Anna Macková
Postranní oltář v Albrechticích

dřevoryt, 1927
18,5 x 14,5 cm

Anna Macková
Strom nad jezerem

dřevoryt, 1943
15 x 10 cm

Anna Macková
Tatry

dřevoryt, 1930
37 x 25 cm

rám

celková velikost 61 x 49 cm

JAROSLAV PANUŠKA

3. března 1872, Hořovice - 1. srpna 1958, Kochánov, Světlá nad Sázavou

Jaroslav Panuška byl v roce 1889 byl přijat na pražskou Akademii, kde studoval u Maxmiliána Pirnera, později u Julia Mařáka. Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy s prvky symbolismu. Rád maloval v okolí Lipnice nad Sázavou, kam také později přivedl svého přítele Jaroslava Haška. V roce 1929 se natrvalo usídluje v Kochánově, kde si postavil u prastarého dubu srub. Dub, který byl oblíbeným místem viselců, nese dodnes Panuškovo jméno.

Jaroslav Panuška
Čarodějnice mezi havrany

lept, 1904 / 2010
19,5 x 24 cm

Jaroslav Panuška
Hlava

lept, 1900 / 2010
11,5 x 8,5 cm

Jaroslav Panuška
Mamut I

lept, 1908 / 2010
19 x 26 cm

Jaroslav Panuška
Mamut II

lept, 1908 / 2010
14 x 15,5 cm

Jaroslav Panuška
Paříž

lept, 1900 / 2010
14 x 19,5 cm

VOJTĚCH PREISSIG

31. července 1873, Světec - 11. června 1944, Dachau, Německo

Vojtěch Preissig se proslavil již svými ranými grafickými pracemi, tvořenými ve stylu elegantní lineární secese přecházející do symbolistní polohy, stal se zakladatelem české i světové moderní typografie, za svůj život vydal několik odborných publikací o grafických technikách. Po studiu na pražské UMPRUM odchází 1898 do Paříže, kde spolupracuje s A.Muchou a studuje grafické techniky. Po 5 letech se vrátil do Čech a začíná se věnovat písmu a typografii, pracuje na užitné graficE, tvoří vynikající ilustrace a knižní grafické úpravy. Z finančních důvodů odchází r. 1910 do USA, kde se stává pedagogem a tvoří své slavné písmo Preissig Roman, které je dodnes považováno za jedno z prvních moderních typů, a které použil ve 20. letech na svých ex libris. Po návratu z Ameriky se věnuje především abstraktní malbě. Angažoval se v protirakouském i protinacistickém boji (vydáváním legionářských plakátů a protinacistického časopisu V boj), již v roce 1940 byl gestapem zatčen a v roce 1944 umírá v koncentračním táboře v Dachau.

Vojtěch Preissig
Červený květ

dřevoryt, 1910
9,5 x 7,5 cm

Vojtěch Preissig
Hrad nad vodou

dřevoryt, 1911
9,5 x 7,5 cm

Vojtěch Preissig
Rusalky

dřevoryt, 20. léta
7 x 8 cm

Vojtěch Preissig
Sv. Mikuláš v Praze

zinkografie, 1918
12 x 11 cm

Vojtěch Preissig
Paříž

lept s akvatintou, 1910
11,5 x 7,5 cm

Vojtěch Preissig
Stromy

lept s akvatintou, 1906
14 x 13 cm