Světová grafická avantgarda IIIWorld graphic avantgarde III
Klee, Kupka, Matisse, Miro
(1879 - 1940)
Paul Klee
V díle Paula Kleea se protíná celá řada modernistických uměleckých proudů dvacátého století. Německý expresionismus, kubistická abstrakce, konstruktivismus Bauhausu i surrealismus. Přesto k žádné škole nikdy nepatřil. Maloval obrazy pointilistickou technikou, barevnými skvrnami, písmeny, používal symboly i hieroglyfy. Pro Kleea bylo typické neustálé experimentování s malířskými technikami i materiály, na něž maloval. Za život vytvořil přes 3500 kreseb a každým rokem zhruba dvě stě maleb. Paul Klee byl jedním z nejvzdělanějších malířů své doby. Intelektuál, který se zamýšlel nad svými obrazy i malířstvím jako takovým. Poslední léta, těžce nemocný, tvořil každoročně stovky obrazů. Přesto každý z nich, pokud se objeví v aukční síni, dosahuje ceny v milionech dolarů.
Paul Klee
Sommeil d´hiver
litografie / lithograph, 1938
23 x 35 cm
(1871 - 1957)
František Kupka
Ještě před nedávnem byl František Kupka v Čechách označován některými českými „kulturtrégry“ za zkrachovalého mazala. Dnes patří spolu s Muchou k nejslavnějším českým umělcům a celosvětově je považován za otce abstraktního umění. Na loňskou výstavu v Musée d´Orsay v Paříži přišly tisíce návštěvníků a jeho obraz "Ocel pije" je s částkou 4.450.000 Kč nejdražším obrazem vydraženým v Čechách.
Když v roce 1912 vystavil svoji Dvojbarevnou fugu, zapsal se do historie zřejmě první veřejnou prezentací abstraktního umění. Sám k tomu později řekl: „Potom jsem vystavil 1912 Fugu dvojbarevnou a Chromatiku teplou, která vzbudila celé prostředí malířů pařížských. Dostával jsem z jedné strany nadávky, z druhé strany pochvaly. Ale hned potom ovšem přišli také imitátoři, jejichž zájem byl v tom, aby mohli říct, že jsou původci tohoto nového umění."
František Kupka
Kompozice
barevný lept / colour etching, 1913
22 x 14 cm
František Kupka
Kompozice (lokalizace hybných sil)
lept / etching, 1912
27,5 x 22 cm
(1896 - 1954)
Henri Matisse
Francouzský malíř, grafik a sochař, hlavní představitel fauvismu. V raném období ovlivněn zejm. P. Cézannem (Model v ateliéru, Carmelina) a neoimpresionismem (Přepych, klid a rozkoš), v období fauvismu (od roku 1904) vytvářel jasnými barevnými skvrnami a jejich rytmem tvar i prostor, později začal více uplatňovat vedle barvy i linii.
Mistr barev a malířské zkratky. Ve figurálních kompozicích, podobiznách, zátiších a interiérech sledoval zejm. dekorativní účinek v rytmu kresebné arabesky. Autor obrazů, nástěnných maleb, koláží, návrhů na gobelíny, scénografií (zejm. pro Ďagilevův Ruský balet) a ilustrací (poezie S. Mallarméa, Ch. Baudelaira a dalších). Od roku 1943 tvořil mj. série „papiers découpés“ – obrazů skládaných z barevných lepených papírů (Lierre en fleur, Kreolská tanečnice, Nu Bleu) ...
Henri Matisse
Lierre en fleur
litografie / lithograph, 1953
23,5 x 23,5 cm
Henri Matisse
Nu bleu IX
litografie / lithograph, 1952
34 x 10 cm
Henri Matisse
Nu bleu VIII
litografie / lithograph, 1952
28 x 18 cm
(1893 - 1983)
Joan Miró
Jeho práce je charakteristická psychickým automatismem, využíváním podvědomí a velmi svobodnou formou.
Už při prvních studiích na výtvarné škole ohromoval všechny svým používáním barev. V roce 1918 Miró pořádá první samostatnou výstavu. Výstava však není úspěšná, jeho obrazy dělají dojem jen na malou skupinku lidí, většina návštěvníků nebyla schopna pochopit a rozeznat jeho nevšední talent. Apatie a nevšímavost lidí v Barceloně ho plně přesvědčila opustit domov a odjet do Paříže v roce 1919.
První návštěva Paříže nebyla pro Miróa úspěchem, neboť prodej jeho maleb byl v Paříži ještě riskantnější než doma. Setkal se však s Picassem, jemuž prodal svůj autoportrét, kterého si Picasso ve své sbírce velmi cenil až do konce života.
Miró se osudově setkává s André Bretonem, Paulem Eluardem a Louisem Aragonem, kteří právě v té době přinášejí vznik surrealismu. André Breton o jeho stylu dokonce prohlašuje, že je nejsurrealističtější ze všech surrealistů.
Ve třicátých letech začíná poprvé tisknout své první litografie.
Po válce Miró odjíždí do New Yorku, kde je na jeho počest uspořádána výstava v Muzeu Moderního Umění. Jeho práce vzbudí takový ohlas, že je Miró požádán, aby dělal rozsáhlé nástěnné malby. Nachází úspěch i v sochařství, a tak se jeho návštěva USA stává rozšířením jeho uměleckých obzorů.
Miró byl jedním z největších surrealistů, našel cestu z neznámých uliček podvědomí, našel nesmírnou sílu symbolů a kombinaci barev svou tvořivostí.
Joan Miró
La révolution scénique
litografie / lithograph, 1975
opus 207b, 31 x 24 cm
