ČESKÝ SYMBOLISMUS
Max Švabinský
(1873 - 1962)
Max Švabinský byl oslavován především jako neobyčejně zručný kreslíř a grafik. Už na studiích na AVU v Praze se Švabinský proslavil precizností a vysokou kvalitou své portrétní práce. Švabinského v malbě výrazně ovlivnil především Maxmilián Pirner, u kterého studoval. V letech 1898-99 pobýval Švabinský v Paříži, roku 1901 obdržel první cenu České akademie věd a umění a byl přijat za jejího dopisujícího člena. Roku 1904 získal zlatou medaili na světové výstavě v St. Louis. Na pražské akademii založil po svém jmenování profesorem v roce 1910 grafickou speciálku, kterou vedl do roku 1927. Roku 1918 byl jedním ze zakládajících členů Sdružení českých umělců grafiků (SČUG) Hollar, brzy po 2. světové válce byl jmenován národním umělcem. V grafice měl zakladatelský význam pro moderní českou tvorbu (dřevoryty Rajská sonáta, 1917-20, Básník a múza, 1932; litografické ilustrace k Hugově Satyru). Věnoval se rovněž portrétu (Vrchlický, 1896; Aleš, 1908; Mánes, 1917; T. G. Masaryk) a grafice řady poštovních známek a bankovek. Byl tvůrcem návrhů barevných oken do katedrály sv. Víta.
Max Švabinský
Apokalyptický jezdec
litografie / lithography, 28 x 20,5 cm, 1944, opus 498
Max Švabinský
Déšť
lept / etching, 12 x 15,5 cm, 1913, opus 116
Max Švabinský
Diana
dřevoryt / woodcut, 18 x 12,5 cm, 1922, opus 199
Max Švabinský
Jan Křtitel
heliogravura / heliogravure, 26,5 x 18 cm, 1930
Max Švabinský
Návrat z lovu
dřevoryt / woodcut, 18,5 x 12 cm, 1917, opus 137, zmenšená verze
Max Švabinský
Ráj II (detail)
dřevoryt / woodcut, 16 x 13,5 cm
Max Švabinský
Setkání s múzou
heliogravura / heliogravure, 23 x 17,5cm, 30. léta
