Otevírací doba v prosinci:

po–pá         14 – 17:30
so                9 – 11:30

23.-26.12.        zavřeno
pá 27.12.    14 – 17:30
so 28.12.     9  – 11:30
po 30.12.    14 – 17:30
út 31.12.         zavřeno
st 1.1.2025      zavřeno


 

 

 

Tomáš HonzKrajem Chrudimky

Obrazy III

Tomáš Honz
Před bouří nedaleko Chrudimi

olej na plátně, 2018
40 x 48 cm

Občas není lehké dostat se tam, kam potřebuji. První vlak měl zpoždění, druhý mezitím ujel a třetí nezastavoval na kýžené zastávce. A tak se z půldenního výletu stal celodenní.


Tomáš Honz
Podzim

olej na plátně, 2016
65 x 90 cm

Tomáš Honz
Řeka v ranním světle

olej na plátně, 2018
50 x 57 cm

Pokud bych maloval ten statek v pozadí, byl by z toho docela typický pohlednicový výjev. Mě ale zajímalo to světlo třpytící se na mělké kamenité řece.


Tomáš Honz
Skála porostlá mechem a kapradím

olej na plátně, 2018
60 x 50 cm

Tomáš Honz
Skály v Toulovcových Maštalích

olej na plátně, 2018
40 x 50 cm

Tomáš Honz
Stmívání

olej na plátně, 2017
65 x 80 cm

Tomáš Honz
Světlo a stín na vodní hladině

olej na plátně, 2018
40 x 48 cm

Tomáš Honz
Třešňovka nad Škrovádem

olej na plátně, 2018
40 x 52 cm

Tomáš Honz
Ve Slatiňanech

olej na plátně, 2018
40 x 50 cm

Podobné kouty ve mně vždy probouzely fantazii. Vracel jsem se s nimi do doby, kdy jsem věřil rytířům, princeznám a sedmihlavým drakům.


Tomáš Honz
Zakalená voda v Hamrech

olej na plátně, 2018
40 x 50 cm

Tomáš Honz
Západ slunce ve Svobodných Hamrech

olej na plátně, 2018
40 x 52 cm

Už se smrákalo, když jsem domaloval. Rozhodl jsem se, že půjdu zpátky jinou cestou, než jsem přišel a vydal se po hrázi rybníku do neznáma. Ta však brzy zmizela a nebo se spíš proměnila v močál. Nechtěl jsem se vracet, a tak jsem ho zkusil přejít. Samozřejmě jsem se brzy namočil. Ale nevadilo mi to. Vlastně mi to dělalo radost - skoro jako neposednému dítěti. Nevnímal jsem ani žahání všudypřítomných kopřiv. Pak jsem se ale dobrodil až k hluboké stojaté vodě, která jakoby neměla dno a zaváhal jsem. Netušil jsem totiž, jak ji překonat. Byla skoro tma a já musel rychle něco vymyslet. A tak jsem vylezl na strom naklánějící se přes vodu. Každý rozumný člověk by mi to určitě rozmlouval. Ale nikdo takový tam nebyl a tak jsem opatrně přešel nad druhý břeh po tlusté větvi přidržujíc se dvěma prsty šlahounů. Tam jsem jako brambora žuchnul dolů. Dopadl jsem dobře. Nezničil jsem ani obraz, ani kameru a ani si neublížil. Byl jsem na sebe hrdý.