Martin Žáksochy

Tomáš Honz a Martin Žák, malíř a sochař, dva mladí generační vrstevníci, nájemci jednoho atelieru, a účastníci společných výstav. Co je spojuje? Zcela určitě úcta a inspirativní vztah k tradici umění, které pro ně nekončí obdobím modernismu. Ohlížejí se pokorně zpět, do hloubi historie i času, který je pro ně čímsi víc, než jen mírou začátku a konce. Čas chápou jako tajemství, v němž se odehrává bytí člověka ve světě vezdejším, umocňuje nejen jejich tvůrčí představivost, ale znamená i hodnotu investice, kterou je nutné do tvorby poctivě vložit. Čím by totiž byl čas, bez snahy člověka překonat svoji pomíjivost myšlenkou či tvůrčím činem? Pouhou prázdnotou, a nad krajinou prvního dne Stvoření by se dodnes vznášel duch nicoty.