Pavel Žáčekmalíř a grafik / painter and graphic artist

Doc. MUDr. Pavel Žáček, Ph.D. (1959) vystudoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a po promoci v roce 1984se rozhodl se pro dráhu kardiochirurga. Od roku 1987 působí na Kardiochirurgické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Umělecká tvorba je druhou částí jeho života. Přirozeným východiskem mu byla poetika surrealismu a magického realismu. Přestože nikdy neabsolvoval žádná školení, nalezl postupem času své vyjádření v technicky náročné, klasické mnohovrstevné lazurní olejomalbě. Dnes mají jeho obrazy, složitě vystavěné z podmaleb i poloprůsvitných lazurních vrstev, nezaměnitelný rukopis, pracující s jemně modelovanou světelnou atmosférou, tušenými obrysy i minuciózním detailem. 
Postavy, které se na nich střetávají, si s sebou přinášejí enigmatické fragmenty vlastních příběhů, zároveň však sdílejí naléhavý citový prožitek bez časového ohraničení. Stále se vracející námětová trias láska-čas-smrt nenechává na pochybách, že aktéry i svědky hříček či dramat jsme my sami. I tam, kde východiskem fabule je historická kulisa, cítíme intelektuální neklid postmoderního diváka na prahu dalšího tisíciletí.
Pavel Žáček vystavoval své obrazy na mnoha osobních i kolektivních výstavách a jeho díla nalezla cestu do soukromých sbírek doma i v zahraničí. Kromě klasické malby věnuje svůj čas – zpravidla ten pozdně noční – i odborné vědecké ilustraci a užité grafice. Stejně tak, jak volně přechází mezi profesemi a tvůrčími žánry, spojuje Žáček staromistrovské techniky s moderními technologiemi – dvouletá práce na interaktivní elektronické učebnici kardiochirurgie jej zavedla daleko do končin webové grafiky a počítačových animací. Je spoluautorem dvou mezinárodně publikovaných učebnic kardiochirurgie.

Pavel Žáček je členem mezinárodní surrealistické skupiny Libellule a pravidelným vyzvaným účastníkem prestižního pařížského Salonu Comparaisons v Grand Palais. Jeho dílo je představeno ve sborníku Metamorphosis 2 (50 Surreal & Fantastic Artists) a monografii G. Hetherington: Pavel Žáček – Brány snů.
Kolektivní výstavy: Praha, Hradec Králové, Walbrzych (Polsko), Minneapolis, Chicago (USA), Frankfurt a. M., Viechtach (Německo), Paříž, Chaumont s.M., Rosny s.S., Sedan, Vascoeil (Francie), Vídeň, Riegersburg (Rakousko), Victoria (Kanada), Florencie, Piombino (Itálie) a j.
Samostatné výstavy: Hradec Králové, Praha, Brno, Londýn (Velká Británie), Jablonec n.N., Prachatice, České Budějovice, Chrudim, Český Krumlov a j.

Assoc. Prof. Pavel Zacek, MD, PhD (born 1959) decided, after graduating from Charles University, Faculty of Medicine at Hradec Kralove in 1984, to go for cardiac surgery. Since 1987 he has been working at the Department of Cardiac Surgery, Charles University Hospital, Hradec Králové.

Creative artwork is the second part of his life, based profoundly on poetics of surrealism and magic realism. Though never specially trained he has found his self-expression in technically demanding classic multi-layered oil painting. Today his paintings, composed of multiple grounding and translucent layers, are unique in style and a typical scent of soft-lit atmosphere, sensed contours and meticulous detail. 
The characters inside his pictures retell enigmatic fragments of their own stories but also communicate a passionate emotional experience beyond time frontiers. The ever-present triad of motifs love-time-death leaves no room for doubt that both the actors and witnesses of the games and dramas are we ourselves. Even there where a story lies encrypted in the historical coulisses we feel the anxiety of a postmodern spectator at the dawn of a new millennium.

Pavel Zacek has exhibited his paintings in many exhibitions and his artwork can be found in private collections in Czech Republic and abroad. Besides painting the surgeon and artist dedicates his late-night time also to scientific and book illustration, graphics and other creative disciplines. Similarly to his personal symbiosis of profession and artwork he also combines freely the old masters technique with modern technologies – the project of an interactive textbook on cardiac surgery gave him an exquisite experience in computer graphics and animation.

Pavel Žáček is a member of international surrealist group Libellule and a regular invited participant of prestigious Paris Salon Comparaisons at Grand Palais. His artwork is displayed in the book Metamorphosis 2 (50 Surreal & Fantastic Artists) and a monograph G. Hetherington: Pavel Žáček – Gates of Dreams. Group exhibitions: Prague, Hradec Králové, Walbrzych (Poland), Minneapolis, Chicago (USA), Frankfurt a. M., Viechtach (Germany), Paris, Chaumont s.M., Rosny s.S., Sedan, Vascoeil (France), Vienna, Riegersburg (Austria), Victoria (Canada), Firenze, Piombino (Italy) and other. Solo exhibitions: Hradec Králové, Praha, Brno, London (Great Britain), Jablonec n.N., Prachatice, České Budějovice, Chrudim, Český Krumlov and other.

Minulé výstavy / Previous exhibitions:

Navždy na lodi bláznů
15. listopad – 30. prosinec 2006

Minulá výstava v Galerii ART Chrudim
Theatrum Aeternum – Věčné divadlo
4.12. 2001 do 10.1.2002

14 obrazů inspirovaných velkými dramatickými díly 
Shakespeara, Moliéra, Becketta, Čapka a dalších

24. února – 29. března 2000
 

Článek o autorovi v mfDNES

Malíř samouk pronikl mezi elitu

Prestižní nakladatelství BeinArt zařadilo lékaře Pavla Žáčka mezi padesát nejvlivnějších surrealistů světa
Hradec Králové – Co mají společného H. R. Giger, švýcarský držitel Oscara za výpravu ke slavnému filmovému Vetřelci, a královéhradecký kardiochirurg Pavel Žáček? Oba se spolu ocitli v knize Metamorphosis 2, v níž prestižní australské nakladatelství BeinArt představuje padesát nejvlivnějších surrealistů a tvůrců fantaskního a vizionářského umění současnosti z celého světa.

V druhém díle je Pavel Žáček, v jehož precizní technice by patrně nikdo nehledal samouka, jediným Čechem. V prvním díle BeinArtu, který se dlouho zabývá magickým i fantaskním realismem, byli sice dva krajané, ale ti dnes žijí a tvoří v Německu. „Viděli mé práce na internetu a oslovili mě. Poskytl jsem jim obrázky a cítil se být nesmírně poctěn. Nedávno mi kniha přišla, tak jsem měl obrovskou radost. Je to moc příjemný pocit,“ uvádí padesátiletý lékař.

Dříve se tomu říkalo surrealismus, dnes je názvů více – od magického realismu po vizionářské umění. „Je to opak formální abstrakce, obrazy citují sny, podvědomí, symboly, fantaskní situace, ale důležité je realistické zachycení představ,“ říká malíř.

Když si publikaci Metamorphosis 2 prohlíží, po formální stránce rozdíl u devětačtyřiceti kolegů z Asie, Evropy i Ameriky nevidí. „Jako průřez je to zajímavé naladěním ostatních autorů. Překvapilo mě však, že většina malířů se pohybuje v ponuřejší oblasti. Nechci, aby to vyznělo nějak divně, ale zjistil jsem, že v mých obrazech je více naděje a snovosti než u řady kolegů. Oni zpracovávají temná až makabrózní témata, což do tohoto žánru patří, ale na mě působí až depresivně,“ podotýká Žáček.

Kašpárkova dobrodružství Své dílo váže do cyklů, třeba Brány snů, Theatrum aeternum či Kašpárkova dobrodružství. „Ty vznikly k určitým výstavám a skutečně byly tematicky sevřené, třeba cyklus Theatrum aeternum – Věčné divadlo. V něm jsem čerpal z velkých témat světové dramatiky, z obecných symbolů, které zdomácněly v kulturním bohatství lidstva, jako jsou například Romeo a Julie, Věc Makropulos, Čekání na Godota. To mě vždycky silně inspirovalo a chtěl jsem se k tomu nějak vyjádřit,“ uvádí tvůrce. Vážné motivy odlehčuje či umocňuje, to záleží na úhlu pohledu, jemný humor. Stačí si prohlédnout cyklus Kašpárkova dobrodružství. „Tahle postava se mi moc líbila, je zvláštní a typicky česká, nemá ji žádná jiná evropská kultura. Hledal jsem i s přáteli, ale zjistili jsme, že nikde jinde takhle psychologicky postavenou figuru nemají, patrně to souvisí s naší historií. Vezměte si jen namíchání jeho charakterových vlastností: je veselý, dobrosrdečný, ale také oportunistický. Je trochu hrdina, trochu zbabělec, někdy vyčkává, často zaleze do kouta. Postupně mi Kašpárek vstupoval do obrazů a byl průvodcem všemi tématy, nakladatelství Garamon tento cyklus vydalo i jako kalendář. Jeden obraz se jmenuje Vysoký tón, je to symbolická zkratka věčné snahy porazit větrné mlýny, postavit se všem protivenstvím, žít naplno a vydat ze sebe všechno,“ říká Pavel Žáček.

Kašpárkova dobrodružství otevřelo kdysi plátno Poločas. Uprostřed nekonečného bludiště spirálovitých schodišť tajemného hradu si Kašpárek dává krátkou pauzu. Odloží si šaškovskou čepici a dává si bohatou svačinu – francouzský sýr a koňak. Od Poločasu přibývaly další obrazy, v nichž Kašpárek byl katalyzátorem či prostředníkem. Vzniklo jich třináct,“ uvádí malíř samouk, civilní profesí kardiochirurg hradecké fakultní nemocnice, kde působí už jednadvacet let.

Překlenout se přes malichernosti První olejové barvy dostal o Vánocích ve druhém ročníku gymnázia. „Vůbec jsem nevěděl co s nimi. Na Boží hod jsem namaloval malý obrázek a na Štěpána byl šokován, že se to stále rozmazává. Teoretická průprava veškerá žádná, ani nebyla k mání potřebná odborná literatura. Musel jsem se tím pomalu prokousávat sám. Asi to lze, když člověk chce. Obrovskou školou mi bylo a je navštěvování světových galerií, kde můžete zblízka sledovat a analyzovat práce mistrů,“ říká umělec. Jeho technice se říká „staromistrovská“, ta vyžaduje pečlivý přístup mnoha vrstev, podmaleb, míchání barev. „Malba trvá velmi dlouho. Než dokončím obraz, uplyne řada měsíců. Výhodou je, že si všechno můžu dobře rozmyslet. Navíc mi medicínská profese zabírá velmi mnoho času, takže se do ateliéru dostanu pozdě večer po desáté hodině. Čas je také dobré třídící síto námětů a témat, která nosím v hlavě. Alespoň si rozmyslím, do čeho se pouštět a co za to nestojí,“ říká Pavel Žáček, který svůj malířský um dává i do služeb medicíny.

„Vyzvali mě, abych spojil každodenní vizuální zkušenost z operačního sálu se schopností tyto vjemy zachytit a vytvořit názorné ilustrace. Mou velkou prací byla interaktivní učebnice kardiochirurgie, kde jsme se snažili spojit výtvarnou stránku s počítačovou technologií, tedy s animacemi a trojrozměrnými modely.

Poprvé u nás vyšla v roce 2003 v nakladatelství Grada,“ uvádí lékař. Nyní ji nakladatelství Springer šíří v angličtině po světě. Zatím poslední knihu, pro niž vytvořil na 200 odborných didaktických kreseb, je společná práce s profesorem Janem Dominikem Chirurgie srdečních chlopní (…nejen pro kardiochirurgy).

Pavel Žáček míní, že kardiochirurgie je obor, v němž se pokaždé vstupuje do nejvyšších rizik a v němž není nouze o dramatické zvraty. „Vnáší do mého života provokující chvíle a velká témata – život, smrt, stárnutí, lásku. Někdy se boj o čas, to rozhraní závažných lidských problémů, s nimiž se denně v nemocnici setkávám, prolíná do mé volné tvorby. Je to prospěšné tím, že si více uvědomuji, co je v životě důležité, a pomáhá mi to překlenout se přes malichernosti,“ uvádí malíř.

PETR MAREČEK, 16. února 2009, Mladá fronta DNES