Šárka RadováHry s porcelánem
20. května - 19. června 1999
Šárka Radová představuje výstavu v období, kdy uzavírá významný cyklus rozměrných figurálních plastik. Práci se věnuje dvacet let. Náměty jsou lidské postavy, které jsou zobrazeny v různých stádiích proměny, jsou geometrizovány ve věčném generačním rytmu. Jinde je zdůrazněn výraz tváře, či ruky a tím umocňuje střízlivou jednoduchost figury. Obsah a sdělení sochařské tvorby autorky umožňuje nečekané způsoby vnímání a výkladu lidské komunikace, odcizení, ale i nalezení dnešního člověka …
Šárka Radová s dcerou
Pražskou sochařku Šárku Radovou inspiruje anatomie lidského těla
18.06.1999, mf DNES
Autor: (era)
Pražská sochařka Šárka Radová, která se u příležitosti svých padesátin rozhodla uzavřít výrazný cyklus rozměrných figurálních plastik, vystavila dvacet děl ve sklepení chrudimské GALERIE ART.
Lidskou postavu zachycuje v různých stádiích proměn s typickými rysy uspěchané současnosti. Společným prvkem většiny autorčiných prací je cit pro co nejpřesnější lidskou anatomii, ať už celé postavy, či pouhého detailu, jako je ruka či výraz obličeje. Z plastik tak lze odezírat i naznačené vnitřní pocity zachycovaných bytostí.
Krom čtyř plastik nazvaných Proměny svíce, kdy se lidská postava ve stoji na hlavě postupně mění v hořící pochodeň, dominují výstavě i dvě sedící dívky z II. části cyklu Dvě cesty. Krom rozdílných poloh se od sebe liší hlavně výrazy tváře, na nichž se zračí zaujetí a naprostý nezájem.
Daleko sugestivnější je busta Naděje, kterou Radová pojala jako k nebi vzhlížející tvář uvězněnou v kleci z pnoucích se mříží. Ač je trojice prací z cyklu Ekorozhovory tvořena v mírně ironickém duchu, naznačené propojení pozemských bytostí mezi sebou navzájem dvě hlavy spojuje jedno protáhlé tělo – je až mrazivě aktuální. Nutnost úzké vazby a téměř geometrické soudržnosti považuje Radová za základní stavební prvek rodiny, kterou zachytila v několika pyramidách z lidských těl výstižně nazvaných Generace,